správa dokumentů

Otevření Hormuzského průlivu znamená pokles ropy pod 90 dolarů za barel. Akciové trhy slušně rostou a index S&P500 opět dosáhl na nové maximum. Důvodem je příměří, a to nejen na frontě USA vs. Irán ale také mezi Izraelem a Libanonem.

Deficit zahraničního obchodu EU s Čínou dosáhl vloni nového rekordu 360 miliard eur. Za posledních dvacet let tak vzrostl čtyřnásobně. Jak je vidět, zatímco evropští exportéři se z čínského trhu stahují nebo jsou přímo vytlačováni tamní konkurencí, čínské firmy na evropský trh jasně cílí. Tento trend navíc zesílil v době, kdy propukla obchodní válka mezi USA a Čínou, pro kterou se evropský trh stal ještě atraktivnější alternativou. Asi nejviditelnějším příkladem se v tomto směru staly elektromobily.

„Čína už dávno není pro EU dodavatelem levných triček. Stačí se podívat na největší obchodní artikly a hned vidíme, že jejich největší část představují kromě elektroniky elektrická a energetická zařízení. Třetím v pořadí jsou s velkým odstupem organické chemikálie,“ komentuje aktuální čísla Eurostatu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že země EU z Číny také dováží to, co dříve vyráběly samy.

Výsledky obchodu mezi EU a Čínou jsou tak podle něj potvrzením vytrácející se konkurenceschopnosti firem z Unie, které čelí rostoucí konkurenci nejen na čínském trhu, ale i na tom domácím. „EU jak je vidět se na čínských firmách stává rok od roku stále závislejší i v oborech s vysokou přidanou hodnotou. To není zrovna povzbudivá statistika,“ uzavírá Dufek.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu.

„V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší z celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítáme s dalším růstem cenových tlaků, které pravděpodobně zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Na stejné úrovni 1,5 % skončila v březnu inflace také ve Švédsku a na Kypru, zatímco nejnižší byla v Dánsku (1,0 %). Naopak nejvyšší cenové tlaky zůstávají v Rumunsku, kde došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 9 %. O poznání mírnější ale stále silné inflační tlaky panují v Chorvatsku (4,6 %) a Litvě (4,4 %). Slovenská inflace činila v březnu stále vysokých 3,7 %.

Míra nezaměstnanosti v březnu poklesla o dvě desetiny procentního bodu na rovných 5 %, a to především zásluhou nabíhajících sezónních prací. Vypadá to možná jako velká změna, ale fakticky je to do jisté míry hra čísel. „Se začátkem jara se otevírají pozice ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách každým rokem, takže ještě o skutečném poklesu nezaměstnanosti nelze hovořit,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a upozorňuje zároveň, že ani strukturálně se nic nemění.

Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě velmi dobře, přičemž základním důvodem je snaha optimalizovat náklady a zajistit si dostatečnou flexibilitu pro případ nestabilních zakázek. Opačný problém má stavebnictví, stále mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé. Do práce na stavbách se ovšem lidé rozhodně nehrnou.

„Nezaměstnanost bude klesat i v dalších měsících díky sezónnosti. Naběhnou místa v cestovním ruchu a v zemědělství a nezaměstnanost tak může na chvíli poklesnout až na 4,5 %. Další vývoj trhu práce pak už bude záležet na situaci v ekonomice. Čekat, že by letos mohla nezaměstnanost skončit lépe než loni, je docela optimistické,“ uzavírá Dufek.

Objem tuzemské průmyslové výroby v únoru vykázal meziměsíční nárůst o 1,3 %, což znamená meziroční zvýšení taktéž o 1,3 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,6 %, a to hlavně díky růstu těch ze zahraničí, zatímco ty tuzemské mírně poklesly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,1 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 6,6 %.

„Průmyslový sektor si v únoru nevedl špatně navzdory tomu, že jeho meziroční výsledek zhoršoval pokles v odvětví výroby a rozvodu energií. Zde patrně sehrála roli skutečnost, že letošní únor byl oproti tomu loňskému o něco teplejší,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil a dodává, že pro nadcházející období předstihové indikátory naznačovaly růst výrobní aktivity a v průmyslovém sektoru sílil optimismus ohledně budoucího vývoje.

Tuto naději nicméně otestuje válka v Iránu a její dopad na cenu a dostupnost některých výrobních vstupů. „Za předpokladu uklidnění situace na Blízkém východě počítáme v letošním roce s meziročním růstem průmyslové produkce v okolí 1 %,“ uzavírá Hradil.