TOP 100

ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla oproti prvnímu o 0,4 %. Zpřesnění časových řad však ukazuje, že navzdory tomu se její meziroční tempo růstu snížilo na 1,9 %. Jde o výsledek změny srovnávacích základen, která nemění základní hospodářské trendy. 

Hlavní oporou české ekonomiky v letošním roce je domácí poptávka. Solidní růst spotřeby a investic zajišťuje pokračování konjunktury, i když je spojen s vyššími dovozy v důsledku importní náročnosti ekonomiky. K růstu spotřeby napomáhá rychlý růst reálných mezd při současně nízké inflaci. Zajímavé je, že tentokrát se domácnosti pustily do velkých nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Po letech odkládání se zvýšil zájem o automobily a nábytek.

Pozitivně vypadá i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho probíhá také obměna vozového parku firem. Co už však nepotěší, jsou slabší investice do strojů a ICT. Z pohledu odvětví je zřejmé, že ekonomiku táhne průmysl následovaný některými službami, jako jsou obchod, finance a realitní sektor. Dominance průmyslu je dána především úspěšným tažením automotive, které dominuje produkci, exportu i zaměstnanosti. Největší domácí automobilka se stala druhou nejprodávanější značkou v zemích EU a na výsledcích ekonomiky je to vidět.

Srpnové výsledky podnikatelské a spotřebitelské důvěry v ekonomice nepřekvapují stabilitou v případě firem ani zhoršením v případě domácností (z 105,6 na 102,3). „Pod tlakem rostoucích cen energií spojených s prodlužujícím se konfliktem v Perském zálivu jde v podstatě o logický vývoj. I když ve srovnání s červencem můžeme hovořit o zhoršení na 100,5, míra optimismu zůstává nad dlouhodobým průměrem,“ uvádí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Celkově srpnový průzkum podle něj zapadá do scénáře očekávaného vývoje ekonomiky a koresponduje s pozvolným růstem založeným primárně na domácí poptávce, přičemž se v ekonomice začnou projevovat zvýšené inflační tlaky.

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).

Aktuální výsledky výrobních cen zveřejněné ČSÚ docela jasně naznačují, že ceny potravin mohou klesat ještě několik dalších měsíců, a brzdit tak českou inflaci i na podzim. Znovu totiž klesají ceny mléka, vajec a vybraného masa, takže vstupy pro zpracovatele fakticky zlevňují. „A to se ještě neprojevil efekt sucha, který může nabídku masa ještě dál zvýšit. Ale všeho do času, efekt přebytečné nabídky se časem vyčerpá, zemědělci se přizpůsobí a silný tlak na zlevňování automaticky zmizí,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je jen otázkou kdy, protože na všechny doléhají rostoucí ceny energií, hnojiv, krmiv a dalších vstupů.

Ceny v průmyslu opět „řídily“ PHM, ale i tak je vidět, že se už začínají projevovat dražší energie. Sice meziročně situace vypadá velmi dobře, ale v tuto chvíli je zajímavější sledovat spíše meziměsíční změny. Tam je totiž už nárůst cen v posledních dvou měsících docela patrný.

„Zrychlují i ceny ve stavebnictví, které jede na vlně soukromé i veřejné poptávky se stále stejnými limity v podobě nedostatku kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Situaci navíc začíná komplikovat zdražování stavebních materiálů, které zrychlilo na téměř 7 %,“ uzavírá Dufek a dodává, že je jen otázkou času, kdy rostoucí ceny vstupů a hlavně dražších energií budou více vidět v koncových cenách pro spotřebitele.

Německý srpnový ZEW index předčil očekávání v obou svých složkách. Podle tohoto průzkumu náladu německým investorům a analytikům zlepšuje pokračování investic z německého fiskálního balíčku. Aktuálně historicky nízká hladina německého Rýna, však dle šéfa ZEW institutu představuje pro německou ekonomiku další riziko.