Jiří Kaňa

Český maloobchod se po krátké přestávce vrátil opět k velmi svižnému růstu. Listopadové tržby se meziročně zvýšily meziměsíčně o 0,8 %, meziročně pak 4,6 %, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o nakupování na internetu. Nová data jasně ukazují, že před koncem roku se ve velké míře spotřebitelé přesunuli k internetovým obchodům. Meziroční nárůst jejich tržeb o téměř 16 % znamená další posílení pozice na úkor tradičních kamenných prodejen.

Listopadové číslo bylo velmi silné, nicméně za celý rok 2025 tržby v obchodech reálně nejspíš nevzrostly ani o celá 4 %. Takže o nějakém přehnaném nákupním boomu či horečce se ještě nedá mluvit. „Letošní rok bude z tohoto pohledu obdobný. Spotřebitelům bude nahrávat podstatně menší inflace, která by mohla ještě více nabudit jejich optimismus a třeba je přimět i více nakupovat zboží dlouhodobější povahy, jako je nábytek nebo automobily,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Prosincovou spotřebitelskou inflaci potvrdil ČSÚ na meziměsíčním poklesu o 0,3 % a meziročním růstu o 2,1 %. Nacházela se tak podruhé po listopadu pod prognózou ČNB. V souhrnu za celý rok 2025 se tak dostala na úroveň 2,5 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB.

„Pro rok 2026 lze očekávat, že spotřebitelská inflace výrazně zvolní a zamíří hlouběji pod 2 %. Důležitý bude hned lednový údaj, který do určité míry nastaví laťku pro celý rok. Předpokládám, že se v souhrnu za celý letošní rok bude inflace nacházet v rozmezí 1,5 až 1,8 %. Vyšší cenová dynamika se však i nadále udrží ve službách, což bude bránit tomu, aby bankovní rada ČNB výrazněji snižovala úrokové sazby,“ uvádí hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák s tím, že minimálně k jednomu snížení sazeb o 25 bazických bodů však podle něj letos ze strany ČNB dojde.

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6 213 fyzických osob podnikatelů. Meziročně to bylo o 16 % více. Zároveň přijaly 6 568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 % více než v roce 2024. Počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2021, kdy jich bylo o 149 více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 %, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 % podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (8 %) a Moravskoslezský kraj (9 %). V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů, o rok dříve to bylo 53 bankrotů.

Tuzemský trh práce na konci roku dále zvolnil a podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 % na 4,8 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V tomto měsíci však míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezonním vlivům, protože s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství.

„Za celý rok dosáhl podíl nezaměstnaných 4,4 % oproti 3,8 % v roce 2024, což signalizuje postupné ochlazování trhu práce. Hlavní příčinou jsou strukturální změny v české ekonomice, kde již třetím rokem dochází ke snižování počtu zaměstnanců v průmyslu. Nemalá část lidí sice nachází své uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří relativně dobře, část však kvůli neodpovídajícím požadavkům končí na úřadech práce,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že trh práce ale nečelí žádné krizi, což dokládají i svižně rostoucí mzdy, které loni vzrostly o více než 7 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu podle předběžného odhadu ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle odhadu analytiků setrvala meziročně poblíž listopadových 2,6 %.

Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v prosinci klesla z listopadových 2,1 % na 2,0 % y/y a dostala se tak na cíl ECB. Mírně nižší úrovní ale překvapila jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci meziročně klesla z 2,4 % na 2,3 %.