Monika Vondráková

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, a to i přes rostoucí obavy o nejbližší růstovou dynamiku ekonomiky eurozóny. „Utažení měnových podmínek zároveň vnímáme spíše jako preventivní, kdy v tuto chvíli k rozhodování chybí klíčová data o mzdovém vývoji. Centrální banka však podle všeho nechce opakovat chybu pomalé reakce z let 2021 až 2022, kdy energetický šok vedl k výrazně vyšší inflaci, než se původně očekávalo. Zároveň se tím ale vystavuje riziku, že bude muset kormidlo měnové politiky otočit na druhou stranu, pokud současná krize výrazněji negativně dopadne na výkon ekonomiky a utlumí mzdový růst,“ předpovídá analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že další zvýšení sazeb očekává až v září, kdy bude mít ECB k dispozici novou prognózu, data o mzdovém vývoji a jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě.

I v dubnu se tuzemskému průmyslu dařilo, ve srovnání s březnem se celková produkce zvýšila o 1,4 %, meziročně pak o 1,5 %. „Téměř polovina růstu průmyslové výroby jde na vrub automotive, které si jen v tomto měsíci připsal 3,7 % a od začátku roku dokonce více než 4 %. Ve světle skomírajícího evropského automobilového průmyslu jde o velmi dobré výsledky. Ne náhodou je pak Škoda druhou nejprodávanější značkou na unijním trhu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Crediats Petr Dufek s tím, že většina dalších průmyslových oborů zůstala v černých číslech.

Dubnový přírůstek je podle něj nejvyšší za poslední tři měsíce a dává naději, že průmysl navzdory všem komplikacím v zahraničí nesměřuje do recese. I nad ále se však bude muset vypořádávat se slabou evropskou poptávkou, stejně jako s vyššími cenami energií, ať už jde o PHM, elektřinu nebo plyn.

Také ve stavebnictví pokračoval v dubnu pozitivní trend, kdy se výroba meziročně zvýšila o 7,7 % a od začátku roku pak o rovných 5 %. Dařilo se především pozemnímu stavitelství, a to i zásluhou bytové výstavby. „Na dubnových číslech stavebnictví překvapují především výsledky bytové výstavby, kde došlo k masivnímu nárůstu počtu nově zahájených bytů. Samotné číslo 5 100 bytů výrazně vybočuje z běžných hodnot, takže je zřejmé, že bylo ovlivněno rozjezdem velkých projektů. Tento souběh v čase se pravděpodobně nebude opakovat, takže v dalších měsících budou výsledky spíše opět průměrné,“ uzavírá Dufek.

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v květnu klesla meziměsíčně o 0,1 procentního bodu a dosáhla 4,8 %. Na úřadech práce bylo evidováno 359 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba pět tisíc méně než před měsícem a o 43 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 94 tisíc volných pracovních míst, kterých tak bylo zhruba stejně jako před měsícem a o dva tisíce méně než před rokem. Na jedno volné místo připadalo 3,8 uchazeče. Květnový pokles nezaměstnanosti je standardním projevem sezónnosti, nicméně podobně jako v uplynulých měsících, tentokrát byl ale pokles spíše slabší než obvykle.

„To jasně ukazuje, že ačkoliv nezaměstnanost klesá, trh práce není ve zcela perfektní kondici. Vyšší nezaměstnanost v květnu vykazoval naposledy v roce 2016. Od té doby byla vždy nižší, než je nyní. Na vině je téměř jistě dlouhodobá slabost tuzemského průmyslového sektoru, který již několik let víceméně jen přešlapuje na místě. V náborech zaměstnanců je tak velmi opatrný a v některých případech stavy rovnou snižuje. Podobný průběh očekáváme i ve zbytku letošního roku, přičemž situaci může dále zhoršit narušení dodavatelských řetězců v důsledku války v Íránu,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že po loňských 4,4 % letos očekává průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,7 %.

Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem meziměsíčně se snížily o 0,9 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová z ČSÚ.

Průměrná mzda za první čtvrtletí vzrostla o 8,1 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází. Tentokrát navíc chybí údaj o mediánové mzdě, který obvykle poskytuje plastický obrázek o vývoji odměňování, protože není zkreslený extrémy na obou stranách rozdělení tak jako průměr.

Nejvyšší mzdový růst byl v prvním čtvrtletí patrný v oblasti realit, která těží z pokračujícího boomu na trhu nemovitostí. Výrazné přidávání bylo vidět také ve stavebnictví, kde přetrvává nedostatek pracovníků, a dále v administrativních činnostech, HORECA a nově i v zemědělství.

„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje, takže aktuální čísla pro ni představují negativní překvapení. Ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem 7 %, skutečnost je zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přitom nelze očekávat, že by v dalších čtvrtletích došlo k dramatickému zpomalení – první čtvrtletí nastavuje laťku pro zbytek roku,“ podotýká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je proto pravděpodobné, že se mzdové výhledy budou muset upravit směrem nahoru.