Pavel Sobol

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla ponechat úrokové sazby na úrovni 3,75 %. Poté, co předběžná data ukázala v červenci zrychlení cenových tlaků u zboží a pokračující růst cen služeb, má ČNB prostor sazby dále zvyšovat.

Česká meziroční inflace v červenci podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. Důvodem bylo nejspíše spojeno se zdražením pohonných hmot a vyšší jádrovou inflací. Inflace podle analytiků Komerční banky poroste i ve zbytku roku, přičemž ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze na cenách pohonných hmot.

Za celý letošní rok tak odhadují ekonomové KB inflaci v průměru na 2,1 %. V prvních dvou měsících roku 2027 se pak meziroční inflace nejspíše dostane nad 3% horní hranici tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu nejspíš odhadu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 %. Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se tak inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod 3 %. V průměru za rok 2027 by pak měla dosáhnout 2,6 %.

Rating dluhu ČR na úrovni AA- potvrdila agentura Fitch. Zůstává tak na stejné výši od srpna 2018, kdy došlo k jeho zlepšení. Současná známka představuje lepší hodnocení, než jakého se od téže agentury dostává například Francii, Belgii, Slovinsku nebo Estonsku. Ve svém hodnocení pak Fitch uvádí, že ponechává i stabilní ratingový výhled, neboť předpokládá, že rozpočtové uvolnění české vlády zůstane pod kontrolou a bez zásadnějších negativních důsledků.

Minule dosáhl index nákupních manažerů čtyřletého maxima na úrovni 53,9, v červenci ovšem přece jen optimismus napříč průmyslem korigoval a PMI klesl na 52,2 bodu. Stále ovšem zůstává v pozitivním pásmu nad 50 body, což znamená pokračování růstu, i když ne tak silném jako dříve. Problémem ovšem zůstávají ceny, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Válka v Perském zálivu odstartovala vlnu zdražování nejenom ropných derivátů, ale především plynu a s ním spojené elektrické energie. Firmy mají tento zásah z první ruky, protože častou fungují na spotových cenách.

„Přehlédnout, že plyn nyní stojí skoro dvojnásobek toho, co v zimě, rozhodně nelze. Elektřina je nyní v létě také dražší než v zimě, což se do nákladů firem také propisuje. A zapomenout není možné ani na dražší logistiku z titulu vyšších cen PHM i výrazně vyšších námořních tarifů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na indexu však není podle něj zajímavá ani tak jeho celková hodnota, jako spíše vyhodnocení zakázek. A těch i nadále přibývá, takže je možné i pro příští měsíce být mírným optimistou. Nabírat se noví zaměstnanci zřejmě nebudou, ale průmysl by se mohl udržet v mírném tempu i v následujících měsících, zvlášť pokud se mu bude dařit získávat nové odběratele jako doposud. „Průmysl je tak letos jedním z hlavních motorů české ekonomiky, který se zatím dokázal vypořádávat nejenom se slabou evropskou poptávkou, ale i rostoucími náklady a sílící konkurencí z dalekého východu,“ uzavírá Dufek.

Její ekonomika ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % oproti očekávaným 0,2 %, zatímco meziroční růst dosáhl 1 %. Pozitivní výsledek byl plošný napříč ekonomikami velké čtyřky v čele se Španělskem (+0,7 %), Německo, Francie a Itálie vzrostly shodně o 0,2 %. Relativně solidní růst tak zatím potvrzuje odolnost evropských ekonomik v prostředí zvýšených geopolitických rizik a cen energií.

Příjemně překvapily i předstihové indikátory, když došlo k výraznému zlepšení indikátoru důvěry v ekonomiku od Evropské komise na 96,9 b. Přispěla k tomu lepší nálada v průmyslu i ve službách. Lepší evropská data mohou zmírnit obavy ohledně hospodářského růstu, a tím posílit sázky na zvýšení sazeb ECB, od které analytici očekávají v září zvýšení sazeb o 25 bb.