Radek Ležatka

Česká národní banka na dnešním zasedání v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby opět beze změny. Základní repo sazba tak nadále zůstává na 3,5 %, kam se dostala po posledním květnovém snížení. Bankovní rada přitom ve svých prohlášeních pokračuje ve zdůrazňování proinflačních rizik, jako jsou zvýšený růst cen služeb a rychlý růst cen nemovitostí. Centrální bankéři v čele guvernérem Michlem rovněž dlouhodobě upozorňují na rizika spojená s expanzivní fiskální politikou. Nyní, kdy prohlášení pravděpodobné nové vlády indikují navýšení výdajů do ekonomiky, a tedy i riziko více expanzivní fiskální politiky nabývá reálných rozměrů, by tedy obezřetnost ČNB měla být o to větší.

„V důsledku toho tak již v naší nové prognóze neočekáváme další snížení úrokových sazeb ČNB. Základní repo sazba by podle nás měla po delší dobu zůstat na současných 3,5 %. Důvodem je právě předpokládaná fiskální expanze, která by na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2026 a 2027, mohla proměnit trend vývoje ekonomiky i inflace. Ekonomika by sice rostla rychleji, inflace by se ale po poklesu pod 2 % v roce 2026, který předpovídáme hlavně vlivem levnějších energií, následně v důsledku vyšší vládních výdajů zřejmě vrátila nad dvouprocentní cíl centrální banky,“ říká analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Ten větší pravděpodobnost z hlediska dalšího pohybu úrokových sazeb stále přisuzuje jejich snížení než zvýšení. Kolem přelomu roku, kdy by mělo dojít ke vzniku nové vlády a schválení státního rozpočtu na rok 2026, by tak mělo být jasné, zda se výhled více expanzivní fiskální politiky naplňuje. „Pokud by k tomu nedošlo, je možné, že dezinflační tendence ekonomiky v příštím roce přetrvají a centrální banka bude v důsledku toho muset úrokové sazby dále snížit,“ uzavírá Gürtler.

Společnost Cleevio sází vše na AI, zároveň se mění na holdingovou skupinu. Do čela nově vzniklé Cleevio Group se vrací původní zakladatelé Lukáš Stibor a Jan Částek. Cleevio Group kromě IT firmy Cleevio sdružuje také web3 vývojáře CleevioX, Cleevio Labs zaměřené na služby AI agentů a nově spuštěnou platformu Surprizz.ai. Klientům nabízí různé formy pomoci s jejich AI transformací.

„AI je největší byznysová příležitost za posledních 23 let, vracíme se, abychom ji využili na maximum. Našim cílem je využít naše know-how v digitalizaci velkých firem a hands-on zkušenosti z budování startupů k úspěšné AI transformaci Cleevia i byznysů našich klientů,“ říká CEO Cleevio Group Lukáš Stibor.

Stibor založili Cleevio v roce 2007 s Miroslavem Chmelkou a během následující dekády z něj vytvořili globální IT agenturu. V roce 2017 se pak mezi společníky přidal Jan Částek. Mezi značkami, se kterými Cleevio spolupracovalo, jsou mimo jiné Coca-Cola, Volkswagen, Deloitte, O2, Prima nebo třeba McDonald’s. Poslední roky se trojice zakladatelů věnovala zejména spin-off projektům, které svým potenciálem vývojářskou agenturu přerostly, jako je trojice startupů Spendee, Angee a Gamee.

Privatbanka ze skupiny Penta Investments jmenovala Petra Řeháka do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva, který nahrazuje na této pozici Ľuboše Ševčíka. Ten po 18 letech odchází. Řehák je zkušený lídr s téměř 30letou praxí, přičemž Privatbanky přichází s jasnou vizí posílit její pozici jako moderní digitální privátní finanční instituce ve středoevropském regionu.

Pod novým vedením plánuje banka rozšířit individualizovanou nabídku produktů a služeb, rozvine distribuční síť, ve které zvýší úroveň osobního přístupu ke klientům, a bude investovat do inovativních digitálních řešení. Součástí strategie je také segment malých a středních podniků, pro který Privatbanka připravuje novou, na míru šitou nabídku.

Petr Řehák přináší bohaté zkušenosti z vedení významných finančních institucí a consultingu, například z Equa bank, Citibank a Deloitte. V Equa bank se podílel na vybudování jedné z nejúspěšnějších „challenger“ bank v regionu s důrazem na digitální bankovnictví a klientskou zkušenost. V Citibank úspěšně transformoval privátní bankovnictví a wealth management.

Jan Bureš se od 1. listopadu 2025 stal novým hlavním ekonomem skupiny ČSOB, zároveň zůstává v ekonomickém týmu mateřské skupiny KBC. Jeho dosavadní funkci hlavního ekonoma společnosti Patria Finance převzal Dominik Rusinko z týmu ekonomických expertů skupiny ČSOB.

Jan Bureš vystudoval VŠE v Praze, obor Hospodářská politika. Před nástupem do bankovního sektoru pracoval jako analytik Českého statistického úřadu a vedoucí výzkumu v Institutu pro evropskou politiku Europeum. V roce 2005 se stal seniorním ekonomem ČSOB a KBC. Od roku 2007 působil jako hlavní ekonom Poštovní spořitelny a v roce 2016 přešel na pozici hlavního ekonoma Patria Finance. Je spoluautorem publikace Náklady a přínosy přijetí eura. V roce 2020 byl během pandemie členem Ekonomického poradního týmu při krizovém štábu vlády ČR. V roce 2024 ho vláda jmenovala členem Výboru pro rozpočtové prognózy na jeho první funkční období.

Ke změně dochází v návaznosti na plánovaný profesní posun hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky, který se od 1. listopadu zaměřuje na strategický výzkum a analýzy střední a východní Evropy jak pro skupinu ČSOB, tak pro potřeby KBC.

Po mimořádně úspěšném startu se novým CEO Penta Fund stane k 1. prosinci 2025 bankéř Tomáš Hochmeister. Ten ve vrcholovém vedení nahradí Tomáše Kálala, který bude i nadále spolupracovat s Penta Fund a se skupinou Penta v neexekutivní roli.

Skupina Penta spustila Penta Fund, fondy pro kvalifikované investory, Equity Fund a Real Estate Fund, symbolicky v roce 2024 k výročí třiceti let od svého založení. Tyto investiční fondy nabízejí investorům podíl na úspěšných projektech Penty a jejich cílem je akcelerovat růst dlouhodobě úspěšných značek jako je Dr.Max, Fortuna, Penta Hospitals, Penta Real Estate ať už na současných trzích nebo při expanzi do dalších zemí. Fondy se setkaly s mimořádným zájmem již více než 6 500 investorů, kteří po méně než roce na trhu investovali společně s Pentou více než 13 miliard korun.

Tomáš Hochmeister má více než 18letou praxi v bankovnictví a do Penta Fund přichází z Komerční banky, kde v posledních letech působil jako výkonný ředitel a vedoucí investičního bankovnictví. Dvanáct let působil v Société Générale Corporate & Investment Banking v Londýně a Paříži, kde byl zodpovědný za institucionální a distribuční obchod v regionu střední a východní Evropy. Tomáš Hochmeister je absolventem Karlovy Univerzity v Praze, Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd. Postgraduální studium absolvoval také na College des Ingenieurs v Paříži.