Všechny články

Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ v říjnu meziměsíčně mírně vzrostl o 2,1 bodu na hodnotu 104,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,8 bodu na hodnotu 103,4 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,9 bodu na hodnotu 107,4.

„U podnikatelů je patrné zlepšení především v průmyslu, který si v následujících měsících slibuje hodně od zahraniční poptávky. Měla by mu pomoci k rychlejšímu růstu výroby i exportu. Jestli se tak skutečně stane, je ovšem nejisté, protože ve statistikách zakázek přitom zatím nebyl vidět nějaký výrazný obrat k lepšímu. Navíc, téměř polovina průmyslových firem stále považuje poptávku za největší bariéru pro svůj růst ve třetím kvartále. Jen desetina firem se nyní potýká s nedostatkem lidí nebo materiálu,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ve stavebnictví naopak nálada ochabla, a to především s tím, jak firmy krotily svá očekávání ohledně zaměstnanosti. Pracovníci sice chybí více než třetině z nich, avšak náborové plány jsou nyní skromnější, a to nikoliv kvůli nadcházející zimě, protože data jsou sezónně očištěná. „Dlužno dodat, že stavebnictví letos prochází silným boomem, takže jistá obezřetnost firem může být na místě,“ dodává Dufek s tím, že stavebníci zřejmě vnímají, že jejich letošní úspěch stojí i na dostatku peněz z veřejných rozpočtů.

Pozitivní nálada panuje ve službách, které jsou letos motorem růstu české ekonomiky. Téměř 45 % firem nevnímá žádné překážky pro svůj růst, tedy ani necítí slabou poptávku, nechybějí jim zaměstnanci ani je netrápí finanční problémy. Je to podobné jako v předchozích čtvrtletích a může to s ohledem na rostoucí kupní sílu zůstat i nadále. V obchodě bude samozřejmě zlomovým okamžikem vánoční sezóna.

A nakonec lepší náladu mají i spotřebitelé. Čekají výrazné zlepšení celkové ekonomické situace i svojí vlastní finanční a výrazně méně se přitom bojí inflace i nezaměstnanosti. „Takto výrazná změna všech těchto ukazatelů oproti září jde připsat snad jen volbám a velkým očekáváním s nimi spojeným. Přesto, navzdory optimismu se spotřebitelé ani tentokrát nehrnou do velkých nákupů. Celkově vyznívá průzkum důvěry pozitivně. Vzhledem k některým meziměsíčním skokům však může být spojený s volbami. Dá se proto očekávat, že v dalších měsících tento optimismus mírně opadne. Na výkonu ekonomiky se ovšem nejspíš projeví jen zanedbatelně,“ uzavírá Dufek.

Do konce třetího čtvrtletí v České republice vzniklo 25 453 obchodních společností a 13 393 jich zaniklo. Tímto na trhu přibylo 12 060 firem. Oproti období od ledna do konce září loňského roku jich bylo o 17 % více. Na deset zaniklých firem v tomto období připadlo 19 založených společností. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„V září na trh vstoupilo 3 095 firem, což je zatím nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Stejně tak v září nejvíce firem zaniklo, a to 1 695. Tempo růstu počtu založených společností letos převýšilo dynamiku růstu počtu firem, které činnost naopak ukončily. Na trhu tak letos přibylo o 1 770 firem více než za období od ledna do konce září v roce 2024. Meziroční dynamika růstu počtu subjektů na trhu byla více než dvojnásobná oproti situaci na konci září minulého roku. Vyšší čistý přírůstek než letos byl naposledy v roce 2018, kdy na trhu přibylo 13 722 firem. Počet firem letos roste poměrně rychle, i když se zvyšuje také počet těch, u kterých soudy letos vyhlásily bankrot,“ říká analytička CRIF Věra Kameníčková.

Více než polovina firem, které letos vstoupily na trh, má sídlo v Praze (13 275). Druhý nejvyšší počet nových obchodních společností byl v Jihomoravském kraji (3 163), po kterém následoval Středočeský (1 688) a Moravskoslezský kraj (1 660). Nejméně firem letos vzniklo v Karlovarském kraji (309).

Představenstvo České leasingové a finanční asociace (ČLFA) zvolilo nového místopředsedu. Stává se jím předseda představenstva UniCredit Leasing CZ Jakub Stárek. Zároveň se novým členem představenstva stal předseda představenstva Factoringu České spořitelny Pavel Nejman, který od října nahradil Karla Nováčka.

Jakub Stárek se stal členem představenstva ČLFA v prosinci 2021. Zároveň řídí od ledna 2022 společnost UniCredit Leasing CZ na českém a slovenském trhu. Má více než 25 let zkušeností v bankovnictví a finančních službách, především v oblasti korporátního bankovnictví a řízení segmentu SME. V rámci řízení se zaměřuje zejména na profitabilitu, digitalizaci služeb a efektivnější řízení vztahů se zákazníky. Mezi jeho priority patří i rozvoj elektromobility a financování ekologických projektů.

Pavel Nejman přichází do ČLFA s bohatými zkušenostmi z oblasti korporátního bankovnictví. Posledních téměř deset let působil v České spořitelně, kde vedl obsluhu firemních klientů v segmentu SME a řídil síť 15 Regionálních korporátních center s více než 260 zaměstnanci. Věnoval se strategickému plánování, rozvoji organizační struktury i spolupráci s produktovými útvary banky a jejími dceřinými společnostmi.

Česká exportní banka se do konce roku 2025 stane dceřinou společností Národní rozvojové banky. Společně tak vytvoří kapitálově silného hráče pro podporu malých a středních podniků.

Obě státní banky plní roli v rámci Strategie podpory malých a středních podniků a Exportní strategie a ani po konsolidaci se jejich zacílení nezmění. NRB vykonává činnost ve veřejném zájmu převážně pro malé a střední podnikatele, regiony a municipality. S využitím státního rozpočtu, rozpočtů krajů a evropských fondů poskytuje zvýhodněné záruky, úvěry nebo přímo kapitálově vstupuje do projektů. ČEB financuje vývozy se státní podporou a podporuje exportně orientované sektory.

Současná výše regulatorního kapitálu NRB jí umožňuje poskytnout nové úvěry v objemu přibližně 12 mld. Kč. Spojením do jedné skupiny s ČEB se kapacita NRB pro financování rozvojových projektů, udělování záruk a poskytování úvěrů zvýší až na 45 mld. Kč (resp. až 2,6 mld. Kč v rámci jednoho úvěru ze současných 1,4 mld. Kč) a kapitálová síla ČEB na poskytování záruk a úvěrů do výše 30 mld. Kč se přitom nezmění.

„Role NRB ani ČEB se nezmění. Integrace naopak významně zvýší finanční kapacity NRB pro projekty veřejného zájmu, což nám pomůže lépe naplňovat strategický cíl – být jako státní banka partnerem pro malé a střední podniky, podílet se na projektech výstavby infrastruktury a spolufinancovat zelenou tranzici a digitalizaci ekonomiky. Stejně, jako to dělají rozvojové banky ve světě,“ dodal předseda představenstva NRB Tomáš Nidetzký.

Podle dnes zveřejněných dat Eurostatu dosáhla česká inflace v září rovných dvou procent. Česká inflace je tak šestou nejnižší v rámci celé EU. Jak je vidět, většina zemí eurozóny má aktuálně inflaci výrazně vyšší. Sousední Slovensko dokonce více než dvojnásobnou (4,6 %). Rekord aktuálně drží Rumunsko s 8,6 % a Estonsko s 5,3 %. Harmonizovaná inflace je nižší než národní index, který byl zveřejněný minulý pátek. Důvodem je tzv. imputované nájemné, které odráží ceny bytů na realitním trhu, které ovšem v harmonizovaném indexu zahrnuty nejsou.

„Českou inflaci drží nízko především klesající ceny energií, konkrétně elektřiny a zemního plynu. Jen tyto dvě položky ji snižují o více než tři desetiny procentního bodu. Ke zpomalení přispěly i potraviny, jejichž růst se výrazně v posledním měsíci zpomalil,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Duefk s tím, že naopak proinflačně působí nájemné a další služby. A právě služby jsou jednou z hlavních důvodů, proč se ČNB nehrne do dalšího snižování sazeb.