Nejčastější chyby v účetní závěrce? Princip opatrnosti, vazby a daňová harmonizace

I. Princip opatrnosti

• Kurzové riziko a jeho opomenutí

Cizoměnové položky musí být k bilančnímu dni přeceněny aktuálním kurzem vyhlašovaným Českou národní bankou. Opomenutí přecenění cizoměnových zůstatků rozvahových účtů je jednou z nejčastějších auditorských výhrad. Vede ke zkreslení stavu aktiv a pasiv i hospodářského výsledku z důvodu nezaúčtovaných kurzových zisků a ztrát.

„Kvalitně připravená účetní závěrka není administrativní formalita, ale klíčový výchozí bod pro další navazující kroky. Právě v této fázi se propojují účetní závěry, princip opatrnosti, vazby ve skupině a daňový pohled tak, aby výsledná data obstála nejen formálně, ale i věcně,“ říká jedna z autorek online seriálu o chybách v účetních závěrkách, daňová poradkyně MATIDAL GROUP Eva Šaffková.

Autor: Hills (publikováno se svolením)

Zavedení automatického přecenění všech cizoměnových účtů a saldokont k rozvahovému dni v účetním systému může posloužit jako spolehlivá prevence chyby. Ve spojení s pravidelnou kontrolou saldokontních účtů a zavedením systémových kontrol tak lze předejít nesprávnému vykazování.

• Daňový dopad kurzových rozdílů

Kurzové rozdíly jsou obecně součástí základu daně, a to jak realizované, tak i nerealizované. Nerealizované kurzové rozdíly vznikají z povinného přepočtu cizoměnových položek k rozvahovému dni a mohou významně ovlivnit daňovou povinnost, přestože se jedná pouze o účetní přecenění bez reálného peněžního toku.

Přečtěte si také:

Nejčastější chyby v účetní závěrce? Dlouhodobý majetek pod lupou

Od roku 2024 mají poplatníci vedle zajišťovacího účetnictví k dispozici i další nástroje, jak dopad nerealizovaných kurzových rozdílů řídit – zejména možnost vedení účetnictví ve funkční měně nebo čistě daňový režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů ze základu daně.

Volba těchto režimů však představuje strategické rozhodnutí s víceletým dopadem a měla by být vždy posouzena individuálně s ohledem na strukturu financování a měnové riziko společnosti.

• Opravné položky a rezervy

Princip opatrnosti vyžaduje v účetních výkazech zohlednit všechna předvídatelná rizika a očekávané ztráty. V praxi často chybí opravné položky k nedobytným pohledávkám nebo nejsou tvořeny rezervy na pravděpodobné závazky. Dochází také k opomenutí tvorby rezerv v oblastech, kde je riziko vysoce pravděpodobné – kupříkladu rezervy na záruční opravy. Nesprávně nastavená nebo chybějící metodika rezerv a opravných položek vede nejčastěji k nadhodnocení hospodářského výsledku, přenosu rizik a nákladů do budoucích období.

Prevence této chyby vyžaduje pravidelnou analýzu stáří pohledávek (aging report)
a dokumentaci odhadu pro tvorbu rezerv založenou na historických datech pro predikci rizik.

II. Vykazování vazeb a daňová harmonizace

• Transakce se spřízněnými osobami

 Transakce v rámci skupiny s ovládajícími a ovládanými osobami musí být identifikovány a popsány v příloze účetní závěrky. V důsledku nedostatečné informovanosti osoby připravující tuto závěrku dochází k nesprávné identifikaci a kategorizaci vztahů ve skupině, což vede k neúplnému zapracování nejen do přílohy účetní závěrky, ale také do zprávy o vztazích mezi spojenými osobami

Základním stavebním kamenem pro řádné reportování vztahů se spřízněnými osobami je organizační mapa (organigram) skupiny, která se v pravidelných intervalech aktualizuje.

• Odložená daň

Odložená daň zachycuje budoucí dopady přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou majetku a závazků. Typickým problémem je selhání harmonizace účetního a daňového základu. Dochází k opomenutí rozdílů plynoucích z rozdílných účetních a daňových odpisových plánů nebo nevyužitých daňových ztrát, je-li pravděpodobné jejich budoucí uplatnění. Odložený daňový závazek / odložená daňová pohledávka mají přímý dopad na vykázaný čistý zisk společnosti. V rámci auditní prověrky dochází vždy ke kontrole titulů pro vykázání odložené daně.

Přečtěte si také:

Nejčastější chyby v účetní závěrce? Dokladová kázeň a akruální princip

Zavedením strukturovaného pracovního souboru pro výpočet odložené daně a zajištěním úzké spolupráce s daňovým poradcem lze dosáhnout spolehlivé identifikace všech přechodných rozdílů.

Následující přehled shrnuje nejčastější oblasti, kde se v závěru účetní závěrky kumulují chyby s přímým dopadem do daňové oblasti a následného zpracování DPPO.

Závěr

Kvalitně připravená účetní závěrka není administrativní formalita, ale klíčový výchozí bod pro další navazující kroky. Právě v této fázi se propojují účetní závěry, princip opatrnosti, vazby ve skupině a daňový pohled tak, aby výsledná data obstála nejen formálně, ale i věcně.

Na správně sestavenou účetní závěrku následně přímo navazuje zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, posouzení daňových dopadů, práce s odloženou daní a plnění dalších zákonných povinností statutárních orgánů. V navazujícím článku se proto zaměříme právě na DPPO a na nejčastější chyby, které vznikají při převodu účetních dat do daňového základu.

Autorkami třetího dílu online seriálu jsou daňová poradkyně Eva Šaffková a hlavní účetní společnosti MATIDAL GROUP Denisa Chejnovská.