Evropa a svět

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství nominálně vzrostla ve druhém kvartálu meziročně o 6,4 %, reálně pak o 4,3 %, a to na na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká.

„Část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Radovan Hauk ze skupiny Moore Czech Republic s tím, že pro firmy je to však jiný příběh. Mzdy už několik let rostou rychleji než produktivita práce a zejména v průmyslu se to promítá do nákladů, které nelze donekonečna přenášet do cen.

„Zmrazit mzdy přitom v prostředí nedostatku lidí nejde, protože kdo nepřidá, o lidi přijde. Jediná cesta, jak růst mezd dlouhodobě ufinancovat, je zvýšit výkon na jednoho zaměstnance, tedy investovat do automatizace a robotizace a přestat držet lidi na pozicích, které stroj zvládne lépe,“ dodává Hauk.

Index nákupních manažerů dosáhl v srpnu nejvyšší úrovně za poslední více než čtyři roky, když vykázal hodnotu 54,1 bodu. Jde jednoznačně o pozitivní výsledek tuzemského průmyslu, protože nestojí pouze na náladách ale především na zakázkách. Ukazuje se, že firmy dokážou získávat nové objednávky i v nelehkých časech drahých energií a nejisté zahraniční poptávky. Podle průzkumu dokonce firmy začaly najímat nové zaměstnance, což je změna oproti dosavadnímu trendu, kdy byl právě průmysl hlavním „producentem“ nezaměstnaných.

„Průmyslu se z pohledu indexu nákupních manažerů nedařilo pouze v srpnu, ale velmi dobré výsledky vykazuje už posledních šest měsíců. Dává to velkou naději na to, aby si toto odvětví udrželo pozici motoru české ekonomiky a výrazně tak přispělo k ekonomickému růstu země. Jak už ostatně ukázala data za druhý kvartál, průmysl si svoji dominantní pozici potvrzuje nejenom v průzkumech, ale i v tvrdých datech,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla oproti prvnímu o 0,4 %. Zpřesnění časových řad však ukazuje, že navzdory tomu se její meziroční tempo růstu snížilo na 1,9 %. Jde o výsledek změny srovnávacích základen, která nemění základní hospodářské trendy. 

Hlavní oporou české ekonomiky v letošním roce je domácí poptávka. Solidní růst spotřeby a investic zajišťuje pokračování konjunktury, i když je spojen s vyššími dovozy v důsledku importní náročnosti ekonomiky. K růstu spotřeby napomáhá rychlý růst reálných mezd při současně nízké inflaci. Zajímavé je, že tentokrát se domácnosti pustily do velkých nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Po letech odkládání se zvýšil zájem o automobily a nábytek.

Pozitivně vypadá i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho probíhá také obměna vozového parku firem. Co už však nepotěší, jsou slabší investice do strojů a ICT. Z pohledu odvětví je zřejmé, že ekonomiku táhne průmysl následovaný některými službami, jako jsou obchod, finance a realitní sektor. Dominance průmyslu je dána především úspěšným tažením automotive, které dominuje produkci, exportu i zaměstnanosti. Největší domácí automobilka se stala druhou nejprodávanější značkou v zemích EU a na výsledcích ekonomiky je to vidět.

Srpnové výsledky podnikatelské a spotřebitelské důvěry v ekonomice nepřekvapují stabilitou v případě firem ani zhoršením v případě domácností (z 105,6 na 102,3). „Pod tlakem rostoucích cen energií spojených s prodlužujícím se konfliktem v Perském zálivu jde v podstatě o logický vývoj. I když ve srovnání s červencem můžeme hovořit o zhoršení na 100,5, míra optimismu zůstává nad dlouhodobým průměrem,“ uvádí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Celkově srpnový průzkum podle něj zapadá do scénáře očekávaného vývoje ekonomiky a koresponduje s pozvolným růstem založeným primárně na domácí poptávce, přičemž se v ekonomice začnou projevovat zvýšené inflační tlaky.

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).