NIS2

Míra nezaměstnanosti v březnu poklesla o dvě desetiny procentního bodu na rovných 5 %, a to především zásluhou nabíhajících sezónních prací. Vypadá to možná jako velká změna, ale fakticky je to do jisté míry hra čísel. „Se začátkem jara se otevírají pozice ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách každým rokem, takže ještě o skutečném poklesu nezaměstnanosti nelze hovořit,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a upozorňuje zároveň, že ani strukturálně se nic nemění.

Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě velmi dobře, přičemž základním důvodem je snaha optimalizovat náklady a zajistit si dostatečnou flexibilitu pro případ nestabilních zakázek. Opačný problém má stavebnictví, stále mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé. Do práce na stavbách se ovšem lidé rozhodně nehrnou.

„Nezaměstnanost bude klesat i v dalších měsících díky sezónnosti. Naběhnou místa v cestovním ruchu a v zemědělství a nezaměstnanost tak může na chvíli poklesnout až na 4,5 %. Další vývoj trhu práce pak už bude záležet na situaci v ekonomice. Čekat, že by letos mohla nezaměstnanost skončit lépe než loni, je docela optimistické,“ uzavírá Dufek.

Objem tuzemské průmyslové výroby v únoru vykázal meziměsíční nárůst o 1,3 %, což znamená meziroční zvýšení taktéž o 1,3 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,6 %, a to hlavně díky růstu těch ze zahraničí, zatímco ty tuzemské mírně poklesly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,1 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 6,6 %.

„Průmyslový sektor si v únoru nevedl špatně navzdory tomu, že jeho meziroční výsledek zhoršoval pokles v odvětví výroby a rozvodu energií. Zde patrně sehrála roli skutečnost, že letošní únor byl oproti tomu loňskému o něco teplejší,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil a dodává, že pro nadcházející období předstihové indikátory naznačovaly růst výrobní aktivity a v průmyslovém sektoru sílil optimismus ohledně budoucího vývoje.

Tuto naději nicméně otestuje válka v Iránu a její dopad na cenu a dostupnost některých výrobních vstupů. „Za předpokladu uklidnění situace na Blízkém východě počítáme v letošním roce s meziročním růstem průmyslové produkce v okolí 1 %,“ uzavírá Hradil.

Za rok 2024 využilo daňový odpočet na výzkum a vývoj 721 soukromých podniků, nejméně od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře přesto firmy ušetřily nejvíce finančních prostředků od roku 2005, kdy byla tato pobídka v Česku zavedena.

„Využívání daňové podpory výzkumu a vývoje se výrazně liší podle vlastnictví a velikosti podniků. Jestliže v případě domácích podniků tuto možnost za rok 2024 využila čtvrtina firem provádějících výzkum a vývoj, tak v případě firem pod zahraniční kontrolou to byla třetina,“ uvedl Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Podle předběžného odhadu ČSÚ se meziroční inflace v březnu zvýšila z předchozích 1,4 % na 1,9 %. Stojí za tím především zdražování PHM. Od začátku války v Perském zálivu nafta zdražila zhruba o 15 korun, benzín o osm. V březnové inflaci není ještě započteno celé toto navýšení, takže jeho efekt uvidíme i v dubnu. Navíc březnovou inflaci zabrzdily do značné míry potraviny, které zlevňují už řadu měsíců za sebou.

„Je otázka, jak v nových nákladových podmínkách může tento trend pokračovat. Nejde totiž jen o PHM, které spotřebovává zemědělství, ale také i zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že dubnová inflace už bude nad dvojkou, protože doběhne ještě efekt zdražování PHM a začne být vidět i zvyšování ceníků energetických společností.

„Vše se ale odvíjí od délky a šířky konfliktu v Zálivu, který zatím nebere žádného konce. Pokud se letos udrží inflace pod trojkou, bude to možné považovat úspěch,“ uzavírá Dufek.

V prvním letošním čtvrtletí dosáhl objem akciových obchodů 50,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Pražská burza tak navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy se objem akciových obchodů meziročně zvýšil o více než 55 %. Rostoucí aktivita investorů potvrzuje pokračující zájem o domácí kapitálový trh i zlepšující se likviditu obchodovaných titulů.

K celkové likviditě přispívá také emise akcií společnosti CSG, která je od 23. ledna obchodována na neregulovaném trhu Free Market. Během prvních 48 obchodních dnů dosáhl celkový objem obchodů s touto emisí 4,1 miliardy, což odpovídá průměrnému dennímu objemu přesahujícímu 85 milionů korun. Emise je za první kvartál pátou nejobchodovanější akcií na BCPP.