účetnictví

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 3,5 %. Sazba tak zůstává nezměněna od května roku 2025. Tento výsledek byl na trhu všeobecně očekáván a nepředstavuje tedy žádné překvapení.

Zatímco ještě donedávna někteří členové bankovní rady signalizovali otevřenost debatám o možném snížení úrokových sazeb, inflační rizika plynoucí z válečného konfliktu budou diskusi pravděpodobně stáčet spíše opačným směrem. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 až 1,0 procentního bodu,“ dodává hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle únorových údajů Eurostatu se česká harmonizovaná inflace snížila na rovné 1 %, a byla tak třetí nejnižší v rámci celé EU. Níže už bylo jen Dánsko a Kypr. Pro nás často vzorové Německo má inflaci na 2 % a úspěšně euroizované Slovensko, jako druhá nejhorší země EU, dokonce na 4 %.

Harmonizovaná inflace v ČR je výrazně nižší než ta národní, protože se do ní nezapočítává tzv. imputované nájemné, tedy ceny bytů na trhu. Nicméně podle expertů je to jediné číslo, které má smysl srovnávat. I bez eura se tak Česko propracovalo do skupiny nejméně inflačních ekonomik.

Únorové výsledky výrobních cen potvrdily trend utlumování výrobní inflace, který ovšem už v březnu přeruší výrazné zdražení PHM. Stará data však stále ještě ukazují výrazné zlevnění energií a zrychlené zlevňování v potravinářském průmyslu, kterému napomáhá pokles cen zemědělských produktů.

A co čekat dál? „Už v březnových číslech bude ve výrobních cenách v průmyslu vidět cenový skok způsobený dramatickým nárůstem cen ropy a jejích derivátů. Ceny PHM jsou sice v tuto chvíli nejviditelnějším průvodním jevem války v Perském zálivu, avšak v případě prolongování konfliktu rozhodně ne jediným,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že pokud bude konflikt pokračovat i v nejbližších měsících, je pravděpodobný vznik cenové nákazy v dalších průmyslech a následně i v zemědělství.

Období velmi nízké inflace tak může už docela brzy skončit. „Zdražování PHM by totiž byl pouze prvním dílkem dlouhého řetězce cenových důsledků války. Hned za ním mohou následovat ceny zemního plynu a elektřiny,“ uzavírá Dufek.

Průmyslová produkce roste již dvanáct měsíců za sebou – v lednu přidala meziročně 2,8 %, ale meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Důvodem byla vysoká srovnávací základna loni v prosinci. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 9,8 %. K růstu přispěla nejvíce výroba automobilů, kovozpracující průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.

Méně se dařilo stavební produkci, která v lednu meziročně klesla o 1,5 % a meziměsíčně byla nižší o 0,8 %. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 0,7 % a bylo zahájeno o 14,0 % bytů více, dokončeno bylo o 22,5 % bytů méně. „V lednu narazila stavební produkce na vysokou srovnávací základnu a k poklesu přispělo i méně příznivé počasí. Pokles produkce tlumilo inženýrské stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, zatímco pozemní stavby klesly o 2 %,“ říká Petra Cuřínová z ČSÚ.

Tuzemské maloobchodní tržby letos v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 5 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,1 %) i než o měsíc dříve (1,8 %). Meziměsíčně rostly nejvíce prodeje přes internet, dále prodej oděvů a obuvi či výrobků pro kulturu a rekreaci. Neslavně si naopak vedly prodeje výrobků pro domácnost a potravin.

„Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu mezd, relativně nízké nezaměstnanosti a optimistickému sentimentu předpokládáme, že se v maloobchodě vydaří celý letošní rok, který by mohl přinést růst tržeb mírně přes 3 %. Tedy za předpokladu, že nedojde k dramatické eskalaci války v Iránu a z ní plynoucí komoditní inflace,“ komentuje aktuální data ČSÚ hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.