Ivo Šimeček

Chování českých domácností se nijak výrazně nemění. Jejich sentiment sice zůstává velmi pozitivní s tím, jak opadl strach z budoucnosti a inflace, avšak stále ve zvýšené míře si ukládají peníze stranou. Míra úspor, která po začátku covidu prudce vzrostla, zůstává i nadále na vysoké úrovni a ve třetím kvartále dosáhla 18,4 %, zatímco před šesti lety (před začátkem pandemie) dosahovala jen tehdy obvyklých 12 %. „Zvýšené úspory si dle našich průzkumů vytváří jen zhruba polovina domácností. Pro ČNB je tato zvýšená míra úspor v podstatě brzdou pro rozvinutí poptávkové inflace,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle aktuálních dat ČSÚ firmy ani ve třetím kvartále nezačaly více investovat. Meziročně míra investic nefinančních podniků poklesla o 1,1 % na necelých 27 %. „Úvěry sice zlevnily, avšak obavy z dalšího vývoje poptávky drží evidentně podniky v módu obezřetnosti. A to je ještě otázkou, kolik z toho tvoří ‚zelené‘ investice, které znamenají pouze výměnu technologií, a nikoliv budoucí potenciál,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že investiční aktivitu i nadále táhne hlavně veřejný sektor v oblasti dopravní infrastruktury.

Ukazatel průmyslové aktivity za prosinec pozitivně překvapil, když zakončil na úrovni 50,4 bodu. Nad hladinu 50 bodů, která indikuje zvyšování aktivity v sektoru, se index PMI dostal poprvé od května 2022. K růstu přispělo zvýšení objemů produkce, nových zakázek i zaměstnanosti.

Průmyslu se v posledních pěti letech nedaří. „Celková produkce se v reálném vyjádření stále nachází ‚pouze‘ na předpandemické úrovni konce roku 2019. Kromě klesajícího Německa se tuzemský průmysl, zejména ten energeticky náročnější, potýká s relativně vyššími cenami energetických vstupů, roli sehrávají i strukturální změny a nejistoty související se zelenou tranzicí,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek s tím, že aktuální PMI je příslibem toho, že letošní rok bude v českém průmyslu přece jen příznivější.

Hlavní index pražské burzy PX předvedl letos opravdu silný výkon a stylově zakončil rok na novém historickém maximu. Rok 2025 tak byl pro něj druhým nejlepším v historii a nejlepší od roku 2004 – vzrostl o 52,58 % (2 685,65 b.), včetně dividend činí zhodnocení 61,34 %. „Celkový zobchodovaný objem letos podstatně nabobtnal, přičemž dosáhl téměř 170 miliard korun, což představuje meziroční nárůst zhruba o 57 %. O desítky procent se zvýšilo obchodování na každé emisi. Nejvyšší podíl na celkovém objemu měl ČEZ (34,48 %), Erste Group (23,26 %) a Komerční banka (22,67 %). Trh Prime se také v únoru rozrostl, když IPO uskutečnila firma Doosan Škoda Power,“ uvádí analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Na rekordech končí rok také indexy S&P500 a STOXX Europe 600. Americký širokopásmový index S&P500 přitom letos posílil o 17,27 %, celkové zhodnocení včetně dividend dosáhlo 18,74 %. Maximum je z 24. prosince na úrovni 6 932,05 b. Evropský index STOXX Europe 600 přidal 16,66 %, s dividendami pak +20,64 %. Historického maxima 592,21 b. dosáhl 30. ledna.

Po letošních 2,4 % očekávají analytici Komerční banky pro příští rok pokles inflace na průměrných 1,5 %, následně však její návrat nad 2% cíl kvůli expanzivní fiskální politice. „Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové – a v důsledku toho – i celkové inflace na 2,3 %, resp. 2,4 %,“ dodává hlavní ekonom KB Jan Vejmělek.