-
23. 2. Microsoft v červenci opět zdraží licence M365, nyní lze ale ušetřit až na tři roky
Společnost Microsoft oznámila od února 2026 úpravy cen licencí v eurech a několika místních měnách vůči dolaru, a to pro komerční cloudové služby M365. V praxi to znamená zlevnění zhruba o 7 %, ale již od 1. července je plánováno opětovné zdražení. Podle společnosti ČMIS mohou firmy do konce června obnovit svůj plán a získat výhodnější licence až na tři roky.
„Dočasná cenová harmonizace představuje poslední možnost, jak významně ušetřit na licencích M365. Firmy by proto měly do konce června obnovit svůj plán, aby si zajistily nejvýhodnější podmínky a zároveň měly jistotu, že jejich licenční nastavení dlouhodobě odpovídá reálným potřebám a je správně nastavené i do budoucna,“ vysvětluje šéf ČMIS Václav Svátek.
22. 2. Slabý finiš roku v evropském průmyslu
Průmyslová výroba v EU i v eurozóně byla v závěru roku ve znamení poklesu. Tři nadějné měsíce, kdy meziměsíční výsledky byly černých číslech, zcela smazal slabý prosinec. Z meziročního pohledu ta čísla až tak zle nevydala, ale ztráta dynamiky je naprosto patrná. Důvod je zřejmý, a tím je vícekolejnost průmyslu. Úspěšnější část těží z obranných zakázek, ta méně úspěšná ze slabé poptávky doma i v zahraničí a z přitvrzující konkurence na těchto trzích.
„Zajímavý je i pohled na zpracovatelský průmysl, který si za celý rok 2025 připsal v případě EU i eurozóny 1,6 %, a to především díky oslnivému téměř 19% růstu irského průmyslu. Podíl ostatních zemí na loňském výsledku byl v podstatě marginální, v případě Německa dokonce zcela negativní,“ uvádí hlavní ekonom Petr Dufek s tím, že náš západní soused přichází o průmysl, který nemá – jak je vidět na vývoji HDP – vlastně čím nahradit. Například německá produkce automobilového průmyslu za posledních šest let propadla o 17,3 %, ještě hůř jsou na tom s výrobou aut Francie a Itálie, kde je útlum ještě silnější (-17 %, resp. -31 %).
Deindustrializaci EU mohou krátkodobě zbrzdit vyšší investice do obrany, ale problém konkurenceschopnosti a rostoucí dovozní závislosti se tím zmenšuje jen nepatrně. „A letošní rok na tom nejspíš příliš nic moc nezmění. Stále více navíc budou patrné efekty amerických cel, které nejenže limitují vývoz průmyslových výrobků do USA, ale nepřímo otevírají evropský trh pro asijskou nadprodukci,“ uzavírá Dufek.
19. 2. Více než polovina nových firem v Česku do pěti let zanikne
Populace aktivních podniků v Česku od roku 2010 do roku 2023 vzrostla podle ČSÚ téměř o 22 %, počet zaměstnavatelů byl však v roce 2023 nejnižší od roku 2014. V roce 2023 bylo zjištěno přes 3,4 tisíce rychle rostoucích podniků působících především ve zpracovatelském průmyslu.
„Sledování počtu přežitých podniků v období 2010 až 2023 ukázalo, že zhruba 53 % aktivních podniků do pěti let zaniklo. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo více než 55 % aktivních podniků,“ říká šéf odboru statistických registrů ČSÚ Michal Čigáš s tím, že statistika rovněž sleduje rychle rostoucí podniky. To znamená takové, jejichž průměrné tempo růstu dle počtu zaměstnanců bylo za poslední tři roky vyšší než 10 % a na začátku sledovaného období měly více než 10 zaměstnanců.
„Právě tyto podniky výrazně přispívají k tvorbě pracovních míst. Třeba v roce 2023 byla průměrná velikost jednoho takového podniku vyjádřená počtem zaměstnanců šestkrát vyšší než u běžného podniku-zaměstnavatele,“ dodává Čigáš.
13. 2. Polovinu inflace tvoří nájemné
Lednová inflace nepřekvapila, protože to hlavní už naznačil předběžný odhad ČSÚ z 5. února. Podle očekávání ji srazilo především přenesení poplatku za OZE ze spotřebitelů na stát, což samo o sobě z inflace ubralo 0,4 procentního bodu. Bez něj by poklesla jen minimálně, a to na rovná 2 %.
„Základní trendy se ani letos v úvodu nemění. Služby, které jsou tak trochu trnem v oku ČNB dál svižně zdražují. A může za to především nájemné, a to jak to tržní, tak zejména to imputované. Nájmy v bytech poskočily meziročně o 6,3 %, zatímco to imputované o 5,1 %. Obě tato nájemné dohromady tvoří v důsledku jejich váhy v cenovém indexu (15 %) polovinu z inflace, která dosáhla v lednu 1,6 %,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že inflaci i letos hojně přiživuje napjatý realitní trh a žádná změna k lepšímu zatím na dohled není.
13. 2. V Česku v lednu zbankrotovalo 53 firem, meziročně o 12 méně
Soudy v Česku v lednu vyhlásily 53 bankrotů obchodních společností, což je meziročně o 12 bankrotů (-18 %) méně. Zároveň přijaly 92 návrhů na bankrot, oproti lednu roku 2025 je to o deset více (+12 %). V průměru za celou ČR na 10 tisíc aktivních subjektů na trhu v lednu připadlo 17 firemních bankrotů.
„Z hlediska delšího období bývá počet bankrotů v rámci roku právě v lednu čtvrtým nejvyšším. Prosinec je z tohoto hlediska naopak nejslabším měsícem. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského února do konce ledna, soudy vyhlásily bankrot 739 obchodních společností. Oproti předchozímu období jich bylo o 45, respektive o 6 % více. Počet firemních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v polovině krajů a dynamika počtu bankrotů se mezi kraji výrazně lišila,“ říká analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.
Soudy zároveň za posledních 12 měsíců přijaly 1 175 insolvenčních návrhů. Oproti předchozímu období o 8 % více. Zároveň to byl v rámci dvanáctiměsíčního období od února do ledna nejvyšší počet návrhů na bankrot za posledních sedm let.
