Josef Vacl

Od 1. srpna posílil investiční tým poradenské společnosti Savills David Štrouf. Zkušený investiční odborník s profesním zázemím v oblasti private equity a realitního poradenství nastoupil na pozici Associate Director. Do společnosti přináší rozsáhlé znalosti napříč sektory, získané v rámci širokého spektra projektů v oblasti due diligence a strategického poradenství. V průběhu své kariéry se významně podílel na realizaci klíčových transakcí na realitním trhu v CEE, jejichž celková hodnota přesáhla 1,3 miliardy eur.

Před nástupem do Savills byl David Štrouf klíčovým členem pražské divize Principal Investor & Private Equity ve společnosti The Boston Consulting Group, kde vedl řadu projektů due diligence a strategického poradenství, včetně významných transakcí v regionu CEE (například Vendor DD skupiny Packeta, akvizice skupiny Invia). V minulosti, během působení ve společnosti Cushman & Wakefield, se podílel na více než 15 komerčních due diligence procesech napříč všemi třídami realitních aktiv, včetně prodeje portfolia TESCO v rámci přeshraniční transakce v roce 2022 a strukturování forward funding obchodu mezi Logport a Invesco pro projekt Logport Prague West.

Je držitelem několika titulů v oborech mezinárodní management a podniková ekonomika z Vysoké školy ekonomické v Praze a SUNY Empire State College.

České stavebnictví pokračuje v růstu již osmý měsíc v řadě. Podle aktuálních dat ČSÚ stavební produkce v červnu meziročně stoupla o 14 %. Na tomto výsledku se však významně podepsala nízká srovnávací základna z předchozího roku, proto je třeba tento pozitivní trend vnímat s určitou opatrností.

„Zcela alarmující je naopak skutečnost, že letos bylo za první pololetí vydáno jen 29 200 stavebních povolení, což je vůbec nejnižší hodnota za posledních 25 let. Zároveň jejich počet poprvé klesl pod hranici 30 tisíc. Jde o jasný důkaz toho, že současná podoba stavebního zákona nefunguje. Nová legislativa nepřinesla očekávané zrychlení ani zjednodušení, namísto toho představuje ještě větší brzdu pro další rozvoj. Povolování staveb zamrzlo, stavební úřady se nadále potýkají s nedostatkem personálu a tlak na trzích roste. A vůbec nepomohl ani tzv. bypass,“ uvádí výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová.

Stavebnictví je přitom podle jejího názoru klíčové odvětví pro budoucí rozvoj ČR a zároveň má i jeden z největších multiplikačních efektů, kdy každá investovaná koruna přináší trojnásobný přínos pro ekonomiku. „Je proto potřeba zásadní systémová změna, kterou může být návrat k původnímu návrhu nového stavebního zákona opírajícího se o digitalizaci, státní stavební správu a vymahatelné lhůty. Klíčové je si uvědomit, že pozitivní vývoj ve stavební výrobě nebude možné dlouhodobě udržet, pokud nebude co stavět. Bez nové výstavby hrozí, že se sektor brzy opět dostane do útlumu a s ním i celá česká ekonomika,“ uzavírá Michaela Váňová.

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla v červenci 4,4 %, což představuje meziměsíční nárůst o 0,2 procentního bodu. Úřady práce aktuálně evidují zhruba 330 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je o 15 tisíc více než před měsícem a o 47 tisíc více než před rokem. Ti si mohou vybírat z 96 tisíc volných pracovních pozic, kterých tak je o tři tisíce méně než před měsícem. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 3,4 uchazeče.

Z geografického pohledu byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most (9,6 %), Karviná (9,3 %) a Chomutov (7,6 %), nejnižší naopak v okresech Praha-východ a Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou (2,5 %) a Pelhřimov (2,7 %).

„Mírné navýšení nezaměstnanosti v Česku v červenci odráží především útlum ve zpracovatelském průmyslu daný jednak letním zpomalením výroby, ale i dlouhodobě nedostatečnou poptávkou a vysokou mírou nejistoty. Tu v červenci dále posílila vyhlášení amerického prezidenta o zavedení 30 % dovozních cel na EU zboží a právě tyto nejistoty vedle neflexibilního zákoníku práce a dalších faktorů nepřispívají k ochotě firem výrazněji nabírat nové zaměstnance. Ve srovnání Eurostatu jsme však s naší mírou nezaměstnanosti stále na chvostu EU27 a hluboko pod evropským průměrem,“ komentuje aktuální data Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů.

Ke změně na nejvyšší pozici v rámci značky Birne specializující se na operativní leasing došlo od 1. srpna 2025. Vedení týmu přebírá Pavel Prouza, který se bude podílet i na klíčovém směrování Direct auta. V roli CEO značky Birne střídá Lukáše Černa. Ten ale Direct group neopouští, bude se věnovat projektům v rámci investičního pilíře.

Pavel Prouza přichází s dlouholetými zkušenostmi z řízení digitálních projektů a růstových firem. Stál třeba za vstupem německého Flixbusu na český trh a posléze řídil jeho aktivity v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Zkušenosti sbíral rovněž ve firmách BlaBlaCar, Socialbakers nebo Leo Burnett. Studoval na Anglo-americké univerzitě v Praze a na International School of Helsinki.

 Průmyslová výroba v červnu meziročně vzrostla o 0,2 %, v meziměsíčním srovnání byla nižší o 1,1 %. Druhé čtvrtletí tak uzavřel tuzemský průmysl slabým výkonem, zčásti kvůli odeznívajícímu efektu silné americké poptávky poháněné celním předzásobením, což naznačoval i komentář k bleskovému odhadu HDP, který podle předběžného odhadu vzrostl ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,4 %. Oproti květnu navíc došlo k citelnému propadu hodnoty nových zakázek, což snižuje šance na výraznější oživení průmyslu ve druhé polovině roku.

„Napříč průmyslovým sektorem se v červnu nejvíce dařilo automotivu, v plusu skončila také výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména výrobků určených pro stavebnictví. Výroba elektřiny naopak poklesla, podobně jako produkce v páteřních odvětvích zpracovatelského průmyslu jako je chemický nebo strojírenský,“ uvádí hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko a dodává: „Ve druhé polovině letošního roku proto očekáváme jen velmi pozvolené oživení průmyslové produkce, které bude závislé na vývoji na našich hlavních exportních trzích. Dokud nedojde k viditelnému nárůstu globální poptávky po průmyslových výrobcích, zůstane tuzemská výroba jako celek pod tlakem.“