Michal Lacika

Lednová inflace nepřekvapila, protože to hlavní už naznačil předběžný odhad ČSÚ z 5. února. Podle očekávání ji srazilo především přenesení poplatku za OZE ze spotřebitelů na stát, což samo o sobě z inflace ubralo 0,4 procentního bodu. Bez něj by poklesla jen minimálně, a to na rovná 2 %.

„Základní trendy se ani letos v úvodu nemění. Služby, které jsou tak trochu trnem v oku ČNB dál svižně zdražují. A může za to především nájemné, a to jak to tržní, tak zejména to imputované. Nájmy v bytech poskočily meziročně o 6,3 %, zatímco to imputované o 5,1 %. Obě tato nájemné dohromady tvoří v důsledku jejich váhy v cenovém indexu (15 %) polovinu z inflace, která dosáhla v lednu 1,6 %,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že inflaci i letos hojně přiživuje napjatý realitní trh a žádná změna k lepšímu zatím na dohled není.

Soudy v Česku v lednu vyhlásily 53 bankrotů obchodních společností, což je meziročně o 12 bankrotů (-18 %) méně. Zároveň přijaly 92 návrhů na bankrot, oproti lednu roku 2025 je to o deset více (+12 %). V průměru za celou ČR na 10 tisíc aktivních subjektů na trhu v lednu připadlo 17 firemních bankrotů.

„Z hlediska delšího období bývá počet bankrotů v rámci roku právě v lednu čtvrtým nejvyšším. Prosinec je z tohoto hlediska naopak nejslabším měsícem. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského února do konce ledna, soudy vyhlásily bankrot 739 obchodních společností. Oproti předchozímu období jich bylo o 45, respektive o 6 % více. Počet firemních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v polovině krajů a dynamika počtu bankrotů se mezi kraji výrazně lišila,“ říká analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Soudy zároveň za posledních 12 měsíců přijaly 1 175 insolvenčních návrhů. Oproti předchozímu období o 8 % více. Zároveň to byl v rámci dvanáctiměsíčního období od února do ledna nejvyšší počet návrhů na bankrot za posledních sedm let.

Zimní kolo pravidelného čtvrtletního průzkumu sentimentu mezi předními českými obchodníky přineslo další zlepšení celkové nálady v sektoru obchodu. SOCR Retail Index vzrostl v zimě o 0,7 bodů na 63,6 bodů ze 100, čímž zaznamenal růst již třetí čtvrtletí v řadě. Ke zlepšení nálady došlo zejména mezi obchodníky s nepotravinovým zbožím, jejichž reálné tržby (tedy po očištění o inflaci) vykazovaly během minulého roku solidní růst, podle dat ČSÚ v prosinci meziročně o 2 %.

„Obchodníci vstoupili do roku 2026 s lepší náladou, a to jak na základě hodnocení úspěšného růstu prodejů posledního loňského kvartálu, tak s ohledem na očekávání výsledků celého nadcházejícího roku. Vyšší hodnoty SOCR Retail Indexu jsou zároveň odrazem tvrdých dat o rostoucí spotřebě domácností, nízké inflaci a stabilním růstu tržeb. Optimismus českých spotřebitelů, který v posledním období zaznamenává celoevropsky nadprůměrných hodnot, je příslibem dobrých výsledků také do dalších měsíců jak pro obchodníky, tak pro celou českou ekonomiku, která posiluje právě díky rostoucí spotřebě domácností,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Podíl nezaměstnaných vzrostl v lednu nad očekávání ze 4,8 % na 5,1 %, což je nejvyšší hodnota od února 2017. Na trhu se projevil útlum sezonních prací – nejen ve stavebnictví a zemědělství, ale po vánočních svátcích také v maloobchodu či logistice. Ke konci ledna tak evidoval Úřad práce 378 547 uchazečů o zaměstnání, což je o 58 031 více než před rokem. Počet nově evidovaných nezaměstnaných byl meziměsíčně vyšší o 26 000 a meziročně narostl o 14 486 osob.

Lednový růst nezaměstnanosti byl však tentokrát vyšší, než by odpovídalo běžné sezonnosti. „Významnou roli sehrála změna podpory v nezaměstnanosti související s tzv. flexinovelou. Část uchazečů pravděpodobně načasovala podání žádosti až na období platnosti nových, výhodnějších podmínek. To zároveň vysvětluje relativně příznivý výsledek míry nezaměstnanosti v prosinci, kdy někteří uchazeči takticky vyčkávali na vyšší podporu,“ podotýká hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Podle jeho názoru svižnější růst české ekonomiky kolem 2,5 % by měl situaci na trhu práce postupně zlepšovat. „Míra nezaměstnanosti však tradičně reaguje na vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů se zpožděním a pozitivní dopady tak budou vidět spíše ve druhé polovině letošního roku a v roce 2027,“ dodává Rusinko.

I na svém prvním letošním zasedání ponechala bankovní rada ČNB úrokové sazby beze změny. Inflace sice zamířila pod cíl, avšak jádrová inflace, a především pak inflace ve službách zůstává zvýšená. Pprostor pro snížení sazeb ještě v letošním roce podle některých ekonomů stále existuje a ještě v prvním pololetí by se mohla repo sazba ČNB snížit o čtvrt procentního bodu, jiní sází na stabilitu sazeb po celý rok.

Také od prvního letošního zasedání ECB se toho příliš nečekalo a jednání Rady guvernérů to v zásadě potvrdilo. Hlavní úroková sazba setrvala na 2,0 %, kde se nachází od poloviny minulého roku. ECB tak volí vyčkávací přístup a mezi centrálními bankéři nadále převládá silná preference stability úrokových sazeb. „Shrnuto, podtrženo, ECB je nadále ‚in a good place‘, co se týče nastavení úrokových sazeb. Počítáme, že tomu tak bude po celý letošní rok, proto je našim základním scénářem stabilita depozitní sazby na úrovni 2,0 %, což odpovídá i vývoji tržních sázek,“ podotýká hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.