Michal Lacika

Po letošních 2,4 % očekávají analytici Komerční banky pro příští rok pokles inflace na průměrných 1,5 %, následně však její návrat nad 2% cíl kvůli expanzivní fiskální politice. „Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové – a v důsledku toho – i celkové inflace na 2,3 %, resp. 2,4 %,“ dodává hlavní ekonom KB Jan Vejmělek.

Klienti bank by měli v posledních dnech končícího roku věnovat zvýšenou pozornost ohledně termínů finančních transakcí, aby všechny platby dorazily včas. Pro jejich zaúčtování ještě v roce 2025 je důležité dodržet lhůty pro zadání příkazů k úhradě. Také je nutné počítat s případnou změnou otevírací doby některých poboček bank. Přesné informace a přehled doporučených termínů klienti naleznou na webových stránkách svých bank, přehled najdete také na webu ČBA.

„I přesto, že okamžité platby umožňují provádět převody mezi bankami takřka v reálném čase, nelze se na to spoléhat ve všech případech. Banky mají jednodenní lhůtu, aby peníze převedly do druhé banky. V naprosté většině případů se to ale děje v ten samý den, přesto by klienti měli počítat s možným zpožděním. Lidé by si taky měli zkontrolovat, jestli jejich banka umožňuje okamžité platby,“ doporučuje expert ČBA na platební styk a peněžní oběh Tomáš Hládek.

Výsledky PMI za poslední měsíc letošního roku mírně zklamaly. Souhrnný indikátor důvěry v prosinci oproti listopadu poklesl o 1,7 bodu na hodnotu 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,9 bodu na 98,0 a indikátor důvěry spotřebitelů mírně poklesl o 0,6 bodu na 111,1.

„Přestože prosincový konjunkturální průzkum přinesl pokles ekonomického sentimentu, celková důvěra v ekonomiku se udržela těsně nad svým dlouhodobým průměrem. Po tříměsíčním výraznějším růstu se meziměsíčně mírně snížila důvěra spotřebitelů. Mezi podnikateli ve srovnání s listopadem poklesly všechny dílčí indikátory s výjimkou indikátoru důvěry ve stavebnictví, který vzrostl zejména v důsledku lepšího hodnocení aktuální poptávky po stavebních pracích a i očekávání růstu zaměstnanosti v prvních měsících nového roku,“ uvádí Jiří Obst z ČSÚ.

Mezičtvrtletní posílení tempa růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí o 0,8 % ovlivnila především aktivní bilance zahraničního obchodu. Růst spotřeby domácností zmírnil, ačkoli silný růst reálných výdělků přetrval. Oživení části investiční aktivity se promítlo do rozvoje ve stavebnictví a zlepšily se i výsledky v řadě odvětví služeb, zatímco průmysl stagnoval.

Bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání v souladu s očekáváním úrokové sazby ani tentokrát nezměnila, přičemž rozhodnutí bylo jednomyslné. Základní sazba tak zůstává na úrovni 3,50 %. Jakákoli jiná varianta by byla šokující i vzhledem k posledním komentářům členů bankovní rady, kteří stabilitu sazeb zcela evidentně signalizovali a je základním scénářem i v dlouhodobém horizontu.