Chcete dostávat přehled aktuálních článků svého oblíbeného serveru? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Stačí pouze zadat mailovou adresu.
Objednat si můžete týdenní přehled článků.
Zasílání je možné kdykoliv zrušit.
Objednáním přehledu souhlasíte s tím, že součástí rozesílaných mailů mohou být i reklamní sdělení.
Jan Bureš se od 1. listopadu 2025 stal novým hlavním ekonomem skupiny ČSOB, zároveň zůstává v ekonomickém týmu mateřské skupiny KBC. Jeho dosavadní funkci hlavního ekonoma společnosti Patria Finance převzal Dominik Rusinko z týmu ekonomických expertů skupiny ČSOB.
Jan Bureš vystudoval VŠE v Praze, obor Hospodářská politika. Před nástupem do bankovního sektoru pracoval jako analytik Českého statistického úřadu a vedoucí výzkumu v Institutu pro evropskou politiku Europeum. V roce 2005 se stal seniorním ekonomem ČSOB a KBC. Od roku 2007 působil jako hlavní ekonom Poštovní spořitelny a v roce 2016 přešel na pozici hlavního ekonoma Patria Finance. Je spoluautorem publikace Náklady a přínosy přijetí eura. V roce 2020 byl během pandemie členem Ekonomického poradního týmu při krizovém štábu vlády ČR. V roce 2024 ho vláda jmenovala členem Výboru pro rozpočtové prognózy na jeho první funkční období.
Ke změně dochází v návaznosti na plánovaný profesní posun hlavního ekonoma ČSOB Martina Kupky, který se od 1. listopadu zaměřuje na strategický výzkum a analýzy střední a východní Evropy jak pro skupinu ČSOB, tak pro potřeby KBC.
Po mimořádně úspěšném startu se novým CEO Penta Fund stane k 1. prosinci 2025 bankéř Tomáš Hochmeister. Ten ve vrcholovém vedení nahradí Tomáše Kálala, který bude i nadále spolupracovat s Penta Fund a se skupinou Penta v neexekutivní roli.
Skupina Penta spustila Penta Fund, fondy pro kvalifikované investory, Equity Fund a Real Estate Fund, symbolicky v roce 2024 k výročí třiceti let od svého založení. Tyto investiční fondy nabízejí investorům podíl na úspěšných projektech Penty a jejich cílem je akcelerovat růst dlouhodobě úspěšných značek jako je Dr.Max, Fortuna, Penta Hospitals, Penta Real Estate ať už na současných trzích nebo při expanzi do dalších zemí. Fondy se setkaly s mimořádným zájmem již více než 6 500 investorů, kteří po méně než roce na trhu investovali společně s Pentou více než 13 miliard korun.
Tomáš Hochmeister má více než 18letou praxi v bankovnictví a do Penta Fund přichází z Komerční banky, kde v posledních letech působil jako výkonný ředitel a vedoucí investičního bankovnictví. Dvanáct let působil v Société Générale Corporate & Investment Banking v Londýně a Paříži, kde byl zodpovědný za institucionální a distribuční obchod v regionu střední a východní Evropy. Tomáš Hochmeister je absolventem Karlovy Univerzity v Praze, Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd. Postgraduální studium absolvoval také na College des Ingenieurs v Paříži.
Do týmu pronájmu maloobchodních nemovitostí realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield v České republice nastoupila Michaela Peštová na pozici Associate se zaměřením na pronájem obchodních center. Ta přináší bohaté zkušenosti ze společností Unibail-Rodamco-Westfield, Tesco a Cushman & Wakefield, kde se věnovala pronájmu a provoznímu řízení předních retailových projektů.
Ve společnosti Cushman & Wakefield se zaměří především na klíčový projekt Dornych v Brně, který realizuje společnost CRESTYL. Díky své zkušenosti s jednáním s nájemci, strategickým pronájmem a hlubokým znalostem retailového trhu bude cenným přínosem pro tento prémiový multifunkční projekt.
Michaela je držitelkou titulu MBA v oboru Business Management na Business Institut EDU.
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ v říjnu meziměsíčně mírně vzrostl o 2,1 bodu na hodnotu 104,0, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,8 bodu na hodnotu 103,4 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 3,9 bodu na hodnotu 107,4.
„U podnikatelů je patrné zlepšení především v průmyslu, který si v následujících měsících slibuje hodně od zahraniční poptávky. Měla by mu pomoci k rychlejšímu růstu výroby i exportu. Jestli se tak skutečně stane, je ovšem nejisté, protože ve statistikách zakázek přitom zatím nebyl vidět nějaký výrazný obrat k lepšímu. Navíc, téměř polovina průmyslových firem stále považuje poptávku za největší bariéru pro svůj růst ve třetím kvartále. Jen desetina firem se nyní potýká s nedostatkem lidí nebo materiálu,“ komentuje výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Ve stavebnictví naopak nálada ochabla, a to především s tím, jak firmy krotily svá očekávání ohledně zaměstnanosti. Pracovníci sice chybí více než třetině z nich, avšak náborové plány jsou nyní skromnější, a to nikoliv kvůli nadcházející zimě, protože data jsou sezónně očištěná. „Dlužno dodat, že stavebnictví letos prochází silným boomem, takže jistá obezřetnost firem může být na místě,“ dodává Dufek s tím, že stavebníci zřejmě vnímají, že jejich letošní úspěch stojí i na dostatku peněz z veřejných rozpočtů.
Pozitivní nálada panuje ve službách, které jsou letos motorem růstu české ekonomiky. Téměř 45 % firem nevnímá žádné překážky pro svůj růst, tedy ani necítí slabou poptávku, nechybějí jim zaměstnanci ani je netrápí finanční problémy. Je to podobné jako v předchozích čtvrtletích a může to s ohledem na rostoucí kupní sílu zůstat i nadále. V obchodě bude samozřejmě zlomovým okamžikem vánoční sezóna.
A nakonec lepší náladu mají i spotřebitelé. Čekají výrazné zlepšení celkové ekonomické situace i svojí vlastní finanční a výrazně méně se přitom bojí inflace i nezaměstnanosti. „Takto výrazná změna všech těchto ukazatelů oproti září jde připsat snad jen volbám a velkým očekáváním s nimi spojeným. Přesto, navzdory optimismu se spotřebitelé ani tentokrát nehrnou do velkých nákupů. Celkově vyznívá průzkum důvěry pozitivně. Vzhledem k některým meziměsíčním skokům však může být spojený s volbami. Dá se proto očekávat, že v dalších měsících tento optimismus mírně opadne. Na výkonu ekonomiky se ovšem nejspíš projeví jen zanedbatelně,“ uzavírá Dufek.
Do konce třetího čtvrtletí v České republice vzniklo 25 453 obchodních společností a 13 393 jich zaniklo. Tímto na trhu přibylo 12 060 firem. Oproti období od ledna do konce září loňského roku jich bylo o 17 % více. Na deset zaniklých firem v tomto období připadlo 19 založených společností. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
„V září na trh vstoupilo 3 095 firem, což je zatím nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Stejně tak v září nejvíce firem zaniklo, a to 1 695. Tempo růstu počtu založených společností letos převýšilo dynamiku růstu počtu firem, které činnost naopak ukončily. Na trhu tak letos přibylo o 1 770 firem více než za období od ledna do konce září v roce 2024. Meziroční dynamika růstu počtu subjektů na trhu byla více než dvojnásobná oproti situaci na konci září minulého roku. Vyšší čistý přírůstek než letos byl naposledy v roce 2018, kdy na trhu přibylo 13 722 firem. Počet firem letos roste poměrně rychle, i když se zvyšuje také počet těch, u kterých soudy letos vyhlásily bankrot,“ říká analytička CRIF Věra Kameníčková.
Více než polovina firem, které letos vstoupily na trh, má sídlo v Praze (13 275). Druhý nejvyšší počet nových obchodních společností byl v Jihomoravském kraji (3 163), po kterém následoval Středočeský (1 688) a Moravskoslezský kraj (1 660). Nejméně firem letos vzniklo v Karlovarském kraji (309).