KPMG

Stále více podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku využívá podle dat ČSÚ moderní informační a komunikační technologie. V některých oblastech, například v elektronickém prodeji, webových stránkách či v používání placených cloudových služeb, dokonce překonávají průměr Evropské unie.

V roce 2025 bylo v Česku 18 % podniků, které využívají alespoň jednu z osmi zjišťovaných technologií AI, přičemž průměr za EU činil 20 %. Tuzemské firmy nejvíce používají technologie generativní AI, a to dokonce častěji než evropské společnosti. Umělou inteligenci ke generování textů nebo kódů používalo loni 13 % podniků, v unii to bylo 9 %.

Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. 

„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.

Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců, v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y.

Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží vyšší poptávku.

Ty časy, kdy patřila česká ekonomika k nejhorším v oblasti inflace v unii, protože se příliš nevěnovala cenám energií, skončily. „Loni česká inflace dosáhla páté nejnižší hodnoty v rámci celé EU a je tedy jasné, že za námi zůstala většina zemí platících eurem. Pro srovnání, euroizované Slovensko mělo inflaci více než dvojnásobnou ve srovnání s ČR,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V prosinci česká harmonizovaná inflace zůstala stejně jako v listopadu na úrovni 1,8 %. Přispěl k tomu především vývoj cen zboží a zlevňování energií, přičemž tento trend může ještě letos v úvodu roku pokračovat. Ceny služeb naproti tomu rostly o poznání rychleji. „Výhled pro letošní rok zůstává velmi příznivý. Je pravděpodobné, že česká inflace bude i nadále patřit mezi nejnižší v unii,“ dodává Dufek.

Český maloobchod se po krátké přestávce vrátil opět k velmi svižnému růstu. Listopadové tržby se meziročně zvýšily meziměsíčně o 0,8 %, meziročně pak 4,6 %, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o nakupování na internetu. Nová data jasně ukazují, že před koncem roku se ve velké míře spotřebitelé přesunuli k internetovým obchodům. Meziroční nárůst jejich tržeb o téměř 16 % znamená další posílení pozice na úkor tradičních kamenných prodejen.

Listopadové číslo bylo velmi silné, nicméně za celý rok 2025 tržby v obchodech reálně nejspíš nevzrostly ani o celá 4 %. Takže o nějakém přehnaném nákupním boomu či horečce se ještě nedá mluvit. „Letošní rok bude z tohoto pohledu obdobný. Spotřebitelům bude nahrávat podstatně menší inflace, která by mohla ještě více nabudit jejich optimismus a třeba je přimět i více nakupovat zboží dlouhodobější povahy, jako je nábytek nebo automobily,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.