KPMG

Spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 1,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v květnu.

„Inflace v červnu zpomalila svůj meziroční růst na 1,5 %. Na tomto vývoji se významně podílely ceny pohonných hmot. Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 Kč/l a benzín Natural 95 za necelých 40 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ.

Další podrobnosti naleznete na webu ČSÚ: https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cerven-2026.

Aktuální data potvrzují postupnou stabilizaci trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV zůstal v červnu stabilní na 4,8 %, což odpovídá obvyklému sezónnímu vývoji. Ve srovnání s loňským červnem byl však vyšší o 0,6 procentního bodu. Po očištění o sezónní vlivy se držel na 5,0 %.

Ke konci června evidoval Úřad práce ČR zhruba 356 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy asi o 40 tisíc více než před rokem. Počet nově evidovaných osob byl meziměsíčně vyšší o 1 542 a meziročně o 5 300. Současně bylo inzerováno téměř 100 tisíc volných pracovních míst, což bylo o více než pět tisíc více než v květnu.

„Přestože podíl nezaměstnaných podle metodiky MPSV zůstává zvýšený, širší pohled na trh práce neukazuje na plošné ochlazení. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti podle Eurostatu zůstává v Česku velmi nízká – v květnu činila 2,9 % a patřila spolu s Bulharskem k nejnižším v EU. Přetrvávající napětí na trhu práce potvrzuje i rychlý růst mezd,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že v červenci očekává nárůst míry nezaměstnanosti v souladu s typickou sezónností. Následně by však měla opět pozvolna klesat, přičemž za celý letošní rok odhaduje průměrný podíl nezaměstnaných na 4,9 %.

Tuzemské maloobchodní tržby vykázaly v průběhu letošního května meziměsíční nárůst o 1,3 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 4,7 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,2 %) i než o měsíc dříve (1,6 %). Zdá se tedy, že se čeští zákazníci z šoku z války v Iránu oklepali velmi rychle.

Zatímco v dubnu své útraty zřetelně omezili, v květnu se již suverénně vrátili zpět na předchozí růstovou trajektorii. Dokonce i prodeje pohonných hmot se dostaly téměř zpátky na předválečné hodnoty, a to navzdory zřetelně vyšším cenám. A protože indikátory důvěry naznačují, že nálada českých spotřebitelů se v červnu dále zlepšovala, lze podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila předpokládat, že obchodníky čekají dobré časy i v nejbližších měsících.

„Již v červnu by podle nás mohlo dojít k překonání dosavadního historického rekordu z května roku 2021 a tuzemský maloobchod by se tak konečně po dlouhých pěti letech vyhrabal z propadu, do kterého jej poslala soustava pandemické, energetické a inflační krize. Za celý letošní rok pak maloobchod patrně vykáže solidní růst tržeb v okolí 4,3 %,“ dodává Hradil.

Poté, co se situace v Perském zálivu prozatím zklidnila, zamířily ceny PHM svižně dolů a současně ovlivnily i českou inflaci. Tentokrát pozitivně. Podle předběžného odhadu ČSÚ v červnu klesla meziměsíčně o 0,3 % a meziročně vzrostla o 1,5 %. Opět se tak dostala pod cílová 2 %.

Celkový výsledek inflace tak sice vypadá na první pohled skvěle, stojí za ním však především potraviny a energie, tedy dvě nevyzpytatelné položky. Na inflačních trendech z předchozích měsíců se přitom nic nemění. Růst cen služeb zůstává vysoký (+4,5 %) a jádrová inflace se nadále drží nad 3 %. Nadále tak podle ekonomů platí, že riziko inflace pohybující se kolem 3 % zůstává vysoké.

Česká ekonomika sice v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, když mezičtvrtletně vzrostla podle ČSÚ o 0,2 % a meziročně o 2,2 %, avšak základní trendy na straně domácností i firem se nezměnily. Jak firmy, tak domácnosti si udržují velmi solidní míru investic, i když každý tento sektor z jiného důvodu. V případě domácností je míra investic přesahující 10 % důsledkem potřeby řešit otázku vlastního bydlení nebo získat investiční nemovitost. U firem investice pohání snaha o udržení konkurenceschopnosti, vytváření energetických úspor nebo alespoň optimalizaci vozového parku.

„Tato data ukazují, že dřívější trendy na straně firem i domácností se nezměnily ani v prvním čtvrtletí letošního roku. Potvrzují snahu investovat i jistou opatrnost při utrácení, takže o nějakém nákupním boomu nemůže být řeč ani letos,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.