aplikace

Český statistický úřad aktualizoval interaktivní webovou aplikaci Porovnání krajů. Ta prostřednictvím atraktivních dynamických grafů s názornými animacemi nabízí celkem 34 vybraných statistických ukazatelů zobrazujících kvalitu života obyvatel všech 14 krajů Česka. 

K dispozici je také zobrazení vývoje jednotlivých ukazatelů v jednoduchých mapách. Vybrané ukazatele reprezentují čtyři oblasti sledovaných statistických dat, a to demografickou, sociální, ekonomickou a oblast životního prostředí.

Ačkoliv výsledky státního rozpočtu ČR už delší dobu nelze považovat za příznivé, v mezinárodních statistikách si ČR rozhodně nevede úplně zle. Podle aktuálního řebříčku Eurostatu byl její veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí loňského roku desátým nejnižší v Unii, když dosahoval 43,1 %. „Dlužno dodat, že naši pozici hodně vylepšují soustavné přebytky municipalit, které snižují nejenom deficit veřejných rozpočtů, ale fakticky tím přispívají i k příznivějším dluhovým poměrům. Zatímco obce hromadí přebytky, stát si půjčuje,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

I když se v řebříčku v čase propadáme, není naše zadluženost ve srovnání s eurozónou ještě ani poloviční. Poměr dluhů zemí eurozóny k HDP přesahuje 88 % a podobně – i když v menší míře než u nás – byl ovlivněn pozitivním inflačním efektem. Za průměrem EZ ovšem stojí extrémní rozdíly v hospodaření jednotlivých zemí.

ČR je v pozici zemí s umírněným dluhem, který se navíc daří hladce financovat. Přesto signály, které přicházejí už několik měsíců z dluhopisového trhu nejsou až tak pozitivní. „Desetiletý papír nese aktuálně výnos téměř 4,4-4,5 %, což o 90 bodů více než u předlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Jistě, část se dá vysvětlit vyšší hladinou úrokových sazeb, avšak ty nevysvětlí asi vše,“ uzavírá Dufek.

Stále více podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku využívá podle dat ČSÚ moderní informační a komunikační technologie. V některých oblastech, například v elektronickém prodeji, webových stránkách či v používání placených cloudových služeb, dokonce překonávají průměr Evropské unie.

V roce 2025 bylo v Česku 18 % podniků, které využívají alespoň jednu z osmi zjišťovaných technologií AI, přičemž průměr za EU činil 20 %. Tuzemské firmy nejvíce používají technologie generativní AI, a to dokonce častěji než evropské společnosti. Umělou inteligenci ke generování textů nebo kódů používalo loni 13 % podniků, v unii to bylo 9 %.

Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. 

„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.

Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců, v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y.

Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží vyšší poptávku.