elektronické bankovnictví

Advokátní kancelář Rödl & Partner má nového vedoucího oblasti IT/IP práva, kterým se stal advokát Jaroslav Kuba. V pražské kanceláři Rödl & Partner se bude věnovat se zejména oblastem nových technologií, duševního vlastnictví, médií a e-commerce.

Jaroslav Kuba se specializuje na právní poradenství v digitálním světě, především v oblasti nových technologií, duševního vlastnictví, médií nebo e-commerce. Vedle advokátní praxe působí též akademicky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Během dosavadní kariéry působil ve významných mezinárodních advokátních kancelářích, v nichž poskytoval služby především zahraniční klientele a mimo jiné vedl i řadu významných M&A transakcí. Jeho příchod do Rödl & Partnerje reakcí na rostoucí význam právního poradenství v digitálním prostředí.

Předběžný odhad srpnové meziroční inflace ve výši 2,5 % potvrzuje, že inflace se letos vrátila do tolerančního pásma ČNB, kde setrvá do konce roku, a podle současných predikcí v něm zůstane i příští rok. Samozřejmě za předpokladu, že nedojde k silným proinflačním šokům, jako jsme viděli v minulosti, včetně fiskálně expanzivní politiky.

„I proto možná nyní vidíme opatrnější měnovou politiku ČNB, která zastavila snižování úrokových sazeb ve snaze být kotvou tlumící nové inflační tlaky. Pokud jde o hlavní inflační faktory, dlouhodobě je silným proinflačním vlivem zrychlující růst cen ve službách včetně nájemného, cenová volatilita potravin a také současný relativně rychlý růst reálných mezd tempem přes 5 %. Protiinflačně naopak vedle měnové politiky ČNB působí ceny pohonných hmot díky příznivým cenám ropy na trhu a nižší ceny energií,“ dodává analytik PwC Dominik Kohut.

Výsledky průměrných i mediánových mezd za druhé čtvrtletí překonávají očekávání. Zrychlení růstu průměrné mzdy na 7,8 % jistě nepotěší ČNB, která se může obávat vyšších inflačních tlaků ve službách. Asi nepřekvapilo, že o 11 % rostly mzdy ve stavebnictví, protože je to odvětví, kterému se sice daří, ale dlouhodobě se pere s nedostatkem kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Vzhledem k situaci na trhu práce je přitom zřejmé, že tento nedostatek se bude časem dál zvyšovat.

„Rychlý růst mezd je však vidět i v průmyslu, kde se nejvíce přidávalo v automobilkách. V tomto segmentu se dokonce průměrná mzda přiblížila hranici 70 tisíc korun. Dlužno dodat, že navzdory úspěšnému vývoji se i tam propouští pod tlakem racionalizace a zvyšování automatizace výroby,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Mzdovým skokanem je tentokrát odvětví profesních a vědeckých činností, kde vzrostl průměr o téměř 13 %. Pod tímto nejasným názvem lze najít právníky, daňaře, architekty, výzkumníky, pracovníky v reklamním byznysu, poradce nebo třeba překladatele. S nízkou inflací znamená takto rychlý růst mezd i výrazné zvýšení jejich reálné hodnoty, konkrétně o 5,3 % v případě průměru. Ale stále platí, že dvě třetiny vidí průměrnou mzdu leda ve zprávách. Reálně si ovšem polepšili i zaměstnanci s mediánovou mzdou, a sice o 4,7 %. Velmi svižný byl růst mezd i v části veřejného sektoru, výjimkou bylo pouze zdravotnictví.

„Co čekat dál? V dalších měsících se vývoj mezd nejspíš neodchýlí od stávajících hodnot, takže průměrná mzda nejspíš letos přesáhne 49 tisíc korun. Reálné úrovně roku 2019 však dosáhne až na přelomu roku 2026 a 2027,“ uzavírá Dufek.

Začátkem srpna 2025 rozšířila tým pražské mezinárodní advokátní kanceláře CEE Attorneys Michala Samohelová, která zde nastoupila na pozici Senior Associate. Ve své praxi se specializuje zejména na finanční právo, soudní spory, pracovní právo a compliance.

Po úspěšném absolvování právnické fakulty zahájila svou kariéru v advokacii, kde získala rozsáhlé zkušenosti s právním poradenstvím a zastupováním klientů. Následně působila jako seniorní právnička ve společnostech poskytujících finanční služby, kde se věnovala přípravě a vyjednávání smluvní dokumentace, zastupování před soudy a nastavování procesů v souladu s regulatorními požadavky. Řešila rovněž složité právní otázky související s regulací finančního trhu.

Podle očekávání se ani v srpnu index nákupních manažerů v tuzemském průmyslu nevrátil nad hranici 50 bodů, přičemž dosáhl 49,4 bodu, tedy o něco méně než o měsíc dříve (49,7). Index tak pro nejbližší období opět ukazuje na ochlazování průmyslové aktivity. Platí proto, že odvětví je stále ve fázi mírného útlumu, i když vývoj zakázek byl tentokrát lehce povzbudivý.

K hlavnímu problému, s nímž se firmy dlouhodobě potýkají – slabé poptávce, se tentokrát přidávají i komplikace v logistice. Zahlcenost dopravních tras v důsledku přípravy na americká cla si vybírá daň v podobě zdržení subdodávek. „Na druhou stranu firmy mohly sáhnout do skladů, a to jak vstupů, tak hotových výrobků, a zbavit se části zásob. Současně ovšem i nadále propouštěly zaměstnance a přizpůsobovaly se tak neutěšeným podmínkám, navzdory faktu, že jsou stále co do svých výhledů optimistické,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Nový PMI tak neukazuje žádnou změnu trendu největšího tuzemského odvětví k lepšímu. Spíš je potvrzuje dosavadní stav a víru, že se situace snad časem zlepší. S ohledem na nákladové podmínky, zejména pak nekonkurenční ceny energií a byrokracii, to nebude vůbec jednoduché. „Velkou neznámou v tuto chvíli představuje naplnění optimistických očekávání, která jsou zřejmě spojena s německým rozpočtovým balíčkem. Ten by totiž měl nakopnout dlouhodobě stagnující největší evropskou ekonomiku, nicméně nakolik je to pravděpodobné, je ve hvězdách,“ uzavírá Dufek.