KPI

Novou členkou představenstva skupiny ČSOB se od 1. listopadu stane Karin Van Hoecke. Přichází z belgické divize mateřské skupiny KBC, kde byla posledních sedm let výkonnou ředitelkou pro digitální transformaci a data. Zároveň se od 1. října změní strategické zodpovědnosti členů představenstva ČSOB.

Prioritou Karin Van Hoecke budou primárně inovace, dohlížet bude i na strategii nového rozvojového útvaru „Ecosphere“, který zahrnuje také budování partnerství s externími partnery. Převezme také zodpovědnost za oblasti daily banking a mezinárodní acquiring a společnosti Skip Pay, Igluu a Ušetřeno.cz.

Do skupiny KBC přišla Karin Van Hoecke v roce 1998, kdy začínala v trainee programu. Postupně prošla řadou rolí, byla výkonnou ředitelkou retailového segmentu, ředitelkou retailové pobočky KBC nebo vedla Trade Finance. Vystudovala na Univerzitě v Gentu a získala titul MBA na Univerzitě v Antverpách.

Zpřesněný odhad ČSÚ vylepšil meziroční růst české ekonomiky ve druhém kvartále na 2,6 %, díky čemuž činil mezičtvrtletní růst 0,5 %. Tuzemská ekonomika tak vykazuje v evropském kontextu nadprůměrnou výkonnost, což potvrzuje i zlepšený výhled ministerstva financí, které optimisticky očekává celoroční růst tempem 2,1 %.

Hospodářský růst bude podle analytika PwC Dominika Kohuta i ve zbytku roku tažený silnou spotřebou domácností stimulovanou rostoucími reálnými mzdami a také vládními investicemi, které standardně akcelerují ve druhé polovině roku. Tento rok je navíc volební a jakkoliv se tato vláda zaříká rozpočtovou odpovědností, na vládních investicích dle svých slov šetřit nechce.

„Pozitivním růstovým faktorem pro druhou polovinu roku může být také zahraniční obchod, který ve druhém kvartále zaostával. Přestože podle MF zavedení cel poškodí českou ekonomiku o 0,2 procentního bodu, silný pozitivní impuls očekáváme díky ukončení dlouhého období nejistot o budoucí celní politice USA. Hospodářskému růstu naopak nepomohou nižší úrokové sazby, které podle všeho zůstanou na současných 3,5 % nejméně do konce roku,“ uzavírá Kohut.

Pražská burza zažila v úterý 26. srpna rekordní obchodní den, když objemy akciových obchodů dosáhly 5,17 miliardy korun. Jde o nejvyšší denní objem od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012.

Mimořádná obchodní aktivitu se projevila rovněž v počtu transakcí. V obchodním systému bylo uzavřeno celkem 6 403 obchodů. Největší objemy zaznamenala emise společnosti ČEZ, následována reprezentanty bankovního sektoru. Hlavním důvodem vysoké obchodní aktivity byl pravidelný rebalancing báze indexu MSCI Emerging Market.

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ souhrnný indikátor ekonomické důvěry vykázal v srpnu hodnotu 101,1 bodu. Překonal tak výsledek z předchozího měsíce (99,7) i očekávání trhu (99,9). Důvěra se tak dostala na nejvyšší úroveň od května roku 2022. Zcela protichůdně se přitom vyvíjely jednotlivé podsložky, přičemž důvěra spotřebitelů přinesla zklamání, když klesla z předchozích 104,1 na 99,0 bodu, naopak důvěra podnikatelů překvapila pozitivně, když vzrostla z 98,8 na 101,5 bodu.

„Důvěra podnikatelů vzrostla zejména v průmyslu, ve stavebnictví nebo ve službách, kde se dokonce dostala na své maximum od roku 2008. Pozitivně podnikatelé mohou vnímat rostoucí českou ekonomiku meziročním tempem přes 2 % HDP, což je výrazně nad průměrem EU, ale také ukončení dlouhodobé nejistoty kolem vyhlašování a vzápětí odvolávání dovozních cel na evropské zboží. U domácností naopak vidíme meziměsíční pokles důvěry na úroveň, která je však stále kolem dlouhodobého průměru. Potvrzuje se, že důvěra domácností velmi fluktuuje a je volatilní i vůči dílčím signálům, kterými se může postupně stávat i negativně vedená strašící volební kampaň,“ říká analytik PwC Dominik Kohut s tím, že v mezinárodním srovnání zemí EU se ale důvěra v tuzemskou ekonomiku dlouhodobě pohybuje nad průměrem zkoumaných zemí.

Od příštího roku se minimální mzda zvýší o 1600 korun na 22 400 korun hrubého, potvrdil pro Českou televizi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Částka odpovídá nařízení vlády z loňského podzimu, podle něhož má minimální mzda dosahovat 43,4 % průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí ve své aktuální prognóze stanovilo na 51 497 korun.

„Navýšení minimální mzdy vítáme, protože pomůže zaměstnancům s nižší vyjednávací silou a přispěje k férovějším podmínkám na trhu práce,“ říká Michal Španěl, datový analytik portálu JenPráce.cz. Podle něj zvýšení zlepší životní situaci části domácností a může podpořit spotřebu.

Na druhé straně jde o dodatečný náklad pro zaměstnavatele, zejména menší podniky. „Proto je klíčové, aby stát navýšení doprovodil i podpůrnými opatřeními, například v oblasti daňových úlev nebo kompenzací. Vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti by ale dopady měly být zvládnutelné a celkový přínos pro ekonomiku převáží,“ dodává Španěl.