Krátce - archív
Tři čtvrtiny dobíjecích stanic v Evropě jsou pouze ve čtyřech státech Unie - Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,4 % z jejich celkového počtu v EU a Česko je tak na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba čtyřikrát méně, než je průměr zemí EU. Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic ale vzrostl pouze o necelé tři pětiny na celkových 200 tisíc.
Spotřebitelské ceny v listopadu oproti říjnu stagnovaly. V meziročním srovnání listopadová inflace zpomalila na 2,7 % ze říjnových 2,9 %. Zatím se tak naplňuje předpoklad zvolňování tempa růstu spotřebitelské inflace v závěru letošního roku. V meziročním srovnání k růstu inflace v listopadu přispívaly především vyšší ceny alkoholu a tabáku. Tempo růst cen potravin a nákladů spojených s bydlením dále zvolnilo. Meziročně vyšší byly ceny ve všech oddílech spotřebitelského koše s výjimkou pošt a telekomunikace. Závěr letošního roku přináší očekávané zpomalování spotřebitelské inflace, když se po říjnu i v listopadu nacházela souhrnná meziroční inflace pod 3 %. Trend zpomalující inflace ke 2 % však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, např. zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka.
— Miroslav Novák, Akcenta CZ
Současná krize představuje především možnost, jak konečně zužitkovat dlouholetou spolupráci obou zemí a proměnit ji na řadu očekávaných byznysových úspěchů. Existuje prostor pro řadu klientských služeb, ať už se jedná o platby, převody, pojištění či další fintechové aplikace. A samozřejmě nesmíme opomenout klíčové téma kybernetické bezpečnosti, kde je Izrael globální leader a Česko také nezůstává pozadu. Velký potenciál spočívá i v rychlejší a efektivnější digitalizaci veřejné správy a souvisejících služeb. Pilotními projekty pro vstup na český a izraelský trh jsou Refundit a Easychange.
Ve 3. čtvrtletí se situace v domácí ekonomice začala po specifických jarních měsících normalizovat, což se odrazilo i na mzdovém vývoji. Během léta významně poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobíral částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Významnou roli sehrál program Antivirus. S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro 4. čtvrtletí.
Růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí výrazně zrychlil. V nominálním vyjádření se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 5,1 % na 35 402 korun. Vzhledem k poměrně vysoké inflaci však reálný růst mezd zaostal a činil 1,7 %.
Růst mezd ve 3. čtvrtletí táhnul jednoznačně veřejný sektor, když nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Výrazně nadprůměrně však rostly mzdy i ve veřejné správě a ve školství.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta tak nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.
Česká spořitelna získala od Ministerstva vnitra akreditaci v rámci projektu Bankovní identity (BankID). Její klienti tak dostanou od příštího roku možnost přihlašovat se k elektronickým službám státu a veřejné správy přes údaje do internetového bankovnictví.
Firmy a stát utratily vloni za ICT 245 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Rostou především investice do softwaru a databází
Novým předsedou představenstva Českých drah se stal Ivan Bednárik, ve funkci nahradí Václava Nebeského. Bednárik dosud vedl podnik ČD Cargo.
Česká národní banka uložila pokutu 20 milionů korun tuzemské Expobank. Trest padl kvůli závažným nedostatkům v řídícím a kontrolním systému banky, píše server Měšec.cz.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zmírnila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles na pět procent.
Ředitelka sekce dohledu nad finančním trhem České národní banky Zuzana Silberová zůstává dál jedním ze sedmi členů správní rady Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Do funkce byla opětovně zvolena 26. listopadu.
Skupině Packeta, pod kterou patří i logistická firma Zásilkovna, vzrostl meziročně obrat za prvních devět měsíců roku o 121 procent. V absolutních číslech je to 1,45 miliardy korun. Meziročně přepravila i více zásilek, celkem jich dopravila 23,5 milionů.
Heureka Group navýší na přelomu listopadu a prosince emisi pětiletých dluhopisů až o 650 milionů korun, píše server Lupa.cz. První vlnu vydávání dluhopisů spustila společnost již počátkem letošního roku, cílila tehdy na částku 2,5 miliardy korun.
Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v České republice v listopadu dál klesala. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu. "Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se oproti říjnu snížil o 4,4 bodu na hodnotu 82,0, tzn. na nejnižší hodnotu od července letošního roku," uvádí se ve zprávě úřadu.
Neúspěšní živnostníci končí. Jejich místa rychle zaplňují noví podnikatelé. Zájem je přitom i obory, které tvrdě zasáhla pandemie koronaviru. Analýzu zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Úterý 8. září bylo vyhlášeno jako Den finanční gramotnosti. Jeho cílem je přispět k rozvoji finanční gramotnosti populace. Národním organizátory mezinárodní aktivity pro rozvoj finanční gramotnosti napříč generacemi Global Money Week jsou u nás společnosti Yourchance a EFPA ČR.
-
11. 12. PwC Legal posiluje tým o tři zkušené advokáty: Soňu Krayzlovou, Vladimíra Kykala a Lukáše Tománka
Tým PwC Legal posiluje o tři experty v oblasti pracovního práva, fúzí a akvizic i regulace finančního sektoru. Do pražské kanceláře nastupuje advokátka se specializací na pracovní a korporátní právo Soňa Krayzlová, která má zkušenosti s interdisciplinární spoluprací s daňovými poradci, účetními a auditory. Přináší též know-how z realizace projektů pro klienty s převahou mezinárodního prvku. V posledních letech se podílela na poradenství pro významné společnosti z autoprůmyslu, maloobchodu, distribuce, hotelnictví a výrobního sektoru, včetně účasti na řadě právních prověrek. Je absolventkou Právnické fakulty UK, členkou České advokátní komory a Českoněmecké obchodní a průmyslové komory.
Dalším novým příchozím je Vladimír Kykal, jenž se specializuje na fúze a akvizice, korporátní právo, financování a komplexní obchodní smlouvy, zejména v energetice, technologiích a infrastruktuře. Má zkušenosti s vedením přeshraničních transakcí napříč Evropou a s poradenstvím významným českým i mezinárodním klientům.
Třetím nováčkem v PwC Legal je Lukáš Tománek, která se zaměřuje na fúze a akvizice, korporátní právo a regulaci investičních společností a fondů. Ve své praxi se věnuje rovněž private equity a venture capital, fintechu, kryptoaktivům a právním aspektům umělé inteligence. Právní služby poskytoval domácím i zahraničním klientům v renomovaných kancelářích v Praze. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a členem České advokátní komory.
10. 12. Finanční řízení Komerční banky přebírá Etienne Loulergue. Dosavadní CFO Jiří Šperl míří do čela KB Penzijní společnosti
V Komerční bance dochází k personální změně ve vedení financí. Jiří Šperl předává k 15. prosinci svoji dosavadní roli finančního ředitele a míří do čela KB Penzijní společnosti, zatímco finanční řízení banky převezme Etienne Loulergue. Ten dosud působil jako CFO MIBS (Mobility, International retail Banking and financial Services) ve skupině Société Générale.
Šperl, který vystudoval VŠCHT v Praze, patří k nejzkušenějším lídrům Komerční banky, kde působil od roku 1992 v odboru Řízení aktiv a pasiv. Následně přešel do Modré pyramidy, kde z pozice člena představenstva vedl úseky Financí, Řízení rizik a Provoz. V roce 2009 se stal finančním ředitelem druhé největší soukromé banky v Egyptě NSGB, která patřila do Skupiny SG. V návaznosti na její prodej byl pověřen řízením due diligence i celé transakce. Poté se stal výkonným ředitelem pro Strategický plán KB, od roku 2015 zastával pozici výkonného ředitele pro Strategii a finance KB.
Loulergue má rozsáhlé zkušenosti s řízením financí v mezinárodním prostředí. V SG vedl transformační projekty, posiloval efektivitu finančních procesů a dříve působil jako Deputy CEO pro Finance & Treasury v BRD Romania. V rámci své kariéry působil také v Komerční bance na pozici Deputy CFO a aktivně se podílel na rozvoji finanční strategie banky. Je absolventem École Nationale Supérieure de Aéronautique et de l’Espace.
8. 12. Tomáš Panenka je novým CEO Fruko Schulz. Firma plánuje posílení trhu i exportu
Novým CEO tradiční jindřichohradecké likérky Fruko Schulz je Tomáš Panenka, který přichází s bohatými zkušenostmi z oblasti řízení provozu, logistiky a obchodu v nadnárodních firmách. Do tradiční likérky, která neustále rozšiřuje své portfolio výrobků a je klíčovým hráčem na českém trhu, nastupuje s vlastní vizí s ohledem na celkový obchodní plán a strategické směřování organizace. Pod jeho vedením se firma chce zaměřit především na zefektivnění provozních procesů, posílení jak českého trhu, tak i exportních aktivit a podporu inovací v rámci produktového portfolia.
Do Fruko Schulz přichází Tomáš Panenka z předchozí pozice obchodního ředitele Rohlig SUUS Logistics pro ČR i SR, kde se věnoval budování úspěšných obchodních týmů pro obě země. Na starosti měl zároveň marketing a provozní procesy celé nadnárodní skupiny. Zkušenosti s řízením provozu a obchodu získal také na svých předchozích pozicích, například jako Branch and Sales Manager v logistické společnosti GONDRAND nebo jako Business Development Manager pro UTi Worldwide.
7. 12. Motorem maloobchodu jsou internetové obchody, na růstu se podílejí více než třetinou
Ani říjen nepřinesl žádnou dramatickou změnu v chování českých spotřebitelů, tržby obchodů rostly podobně jako v předchozích měsících umírněným 2,8% tempem. Žádný nákupní boom se tedy nekoná, i když reálně si tuzemské domácnosti polepšily. Část spotřebitelů si totiž dál udržuje vyšší sklon k úsporám, navíc domácnosti spíše utrácejí za služby než za zboží.
„I tentokrát platí, že motorem maloobchodu jsou internetové obchody, ty se totiž na jeho růstu podílejí více než třetinou. Od začátku roku se jejich tržby reálně zvýšily o 9,3 %, zatímco celý maloobchod si připsal jen 3,6 %. Příklon k internetovým nákupům je evidentní a znamená, že tento typ prodeje ještě zdaleka nedosáhl svého potenciálu, i když každý rok přichází s novým rekordním výsledkem,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Pozornost se nyní samozřejmě obrací k vánočním svátkům, které jsou pro obchodníky hlavním obdobím roku, přičemž letošní Vánoce by měly být pro maloobchod rekordní. Podle Dufka oslní nepochybně e-shopy, avšak celkově bude v prosinci maloobchod možná 3 % nad loňským výsledkem a zhruba 1 %o nad koncem roku 2019. „V delším kontextu to tedy nebude žádná nákupní horečka, jak by napovídala plná parkoviště u nákupních center. A za celý letošní rok maloobchodní tržby vzrostou o zhruba 3,7 %, což znamená zpomalení oproti předchozímu roku i méně, než se vypadalo na začátku roku,“ uzavírá Dufek.
4. 12. Příjemné inflační překvapení. Energie dál tlumí zdražování, ale tlak ve službách trvá
Podle prvního odhadu ČSÚ klesla meziročně inflace v listopadu na 2,1 %. Je tak už jen symbolicky nad cílem ČNB, která pro tento měsíc počítala s výsledkem 2,2 %. O překvapivě lepší výsledek se evidentně postaraly nevyzpytatelné potraviny a možná i chvilkové slevy alkoholu, ale to se dozvíme až z finálních dat.
„V každém případě i tentokrát držely inflaci na uzdě energie. Sice už v posledních měsících nezlevňují nijak dramaticky, ale v meziročním srovnání je jejich efekt stále citelný. Příjemné překvapení z inflace ovšem stále zastiňuje poměrně silný růst cen ve službách. I tentokrát služby meziročně podražily o 4,6 %, a to nejspíš, podobně jako v předchozích měsících, v důsledku dalšího růstu nájemného, cen nemovitostí, dovolených či rekreačních služeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že navzdory rychlému růstu cen služeb zájem spotřebitelů o ně neopadá.
Co čekat dál? Je před námi poslední měsíc v roce, kdy se s cenami dějí „psí kusy“. Dají se čekat různé slevové akce, prodlužování tzv. Black Friday a další dočasné taktiky prodejců. „Inflace nicméně nejspíš zůstane u dvojky, nicméně podstatný z pohledu dalšího vývoje inflace nebude prosinec ale až leden. V každém případě by ani poté ČR neměla mít s inflací problém. Už třeba proto, že silná koruna zlevňuje dovážené zboží v obchodech a ještě více pak v zahraničních e-shopech,“ uzavírá Dufek.
