V návaznosti na českou podnikatelskou misi na Taiwan, která doprovázela předsedu Senátu ČR Miloše Vystrčila, se podařilo realizovat další krok směrem k podpoře česko-taiwanské spolupráce. V úterý 8. prosince 2020 podepsala Česko-taiwanská obchodní komora další Memorandum Of Understanding s taiwanskou Radou pro rozvoj zahraničního obchodu (Taiwan External Trade Development Council - TAITRA). Podepisování proběhlo za on-line účasti předsedy Senátu Miloše Vystrčila, náměstka ministra financí pana Cerhn-Chyi Chen a pana Liang-Ruey Ke, vedoucí Tchajpejské hospodářské kulturní kanceláře v ČR. Obě strany se dohodly na vzájemném sdílení obchodních, tržních a ekonomických informací. Dohoda se týká také předávání informací podnikatelům na obou stranách, které se mohou týkat zboží, služeb a dalších možností partnerství obou zemí. Země se dohodly na podpoře lokálních zástupců obou zemí, aktivit, veletrhů, produktů a také průzkumů trhu.
Tři čtvrtiny dobíjecích stanic v Evropě jsou pouze ve čtyřech státech Unie - Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA). Nabíječky v ČR tvoří jen 0,4 % z jejich celkového počtu v EU a Česko je tak na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba čtyřikrát méně, než je průměr zemí EU. Podle zprávy ACEA se počet elektromobilů prodaných v EU za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic ale vzrostl pouze o necelé tři pětiny na celkových 200 tisíc.
Spotřebitelské ceny v listopadu oproti říjnu stagnovaly. V meziročním srovnání listopadová inflace zpomalila na 2,7 % ze říjnových 2,9 %. Zatím se tak naplňuje předpoklad zvolňování tempa růstu spotřebitelské inflace v závěru letošního roku. V meziročním srovnání k růstu inflace v listopadu přispívaly především vyšší ceny alkoholu a tabáku. Tempo růst cen potravin a nákladů spojených s bydlením dále zvolnilo. Meziročně vyšší byly ceny ve všech oddílech spotřebitelského koše s výjimkou pošt a telekomunikace. Závěr letošního roku přináší očekávané zpomalování spotřebitelské inflace, když se po říjnu i v listopadu nacházela souhrnná meziroční inflace pod 3 %. Trend zpomalující inflace ke 2 % však může v příštím roce zastavit expanzivní fiskální politika, např. zrušení superhrubé mzdy, což začíná ve zvýšené míře akcentovat i Česká národní banka.
— Miroslav Novák, Akcenta CZ
Současná krize představuje především možnost, jak konečně zužitkovat dlouholetou spolupráci obou zemí a proměnit ji na řadu očekávaných byznysových úspěchů. Existuje prostor pro řadu klientských služeb, ať už se jedná o platby, převody, pojištění či další fintechové aplikace. A samozřejmě nesmíme opomenout klíčové téma kybernetické bezpečnosti, kde je Izrael globální leader a Česko také nezůstává pozadu. Velký potenciál spočívá i v rychlejší a efektivnější digitalizaci veřejné správy a souvisejících služeb. Pilotními projekty pro vstup na český a izraelský trh jsou Refundit a Easychange.
Ve 3. čtvrtletí se situace v domácí ekonomice začala po specifických jarních měsících normalizovat, což se odrazilo i na mzdovém vývoji. Během léta významně poklesl počet zaměstnanců, kteří v tomto období pobíral částečnou náhradu mzdy či ošetřovné. Významnou roli sehrál program Antivirus. S ohledem na covidovou pandemii zůstává i mzdový vývoj do určité míry zkreslen státními programy, což bude ve zvýšené míře platit i pro 4. čtvrtletí.
Růst průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí výrazně zrychlil. V nominálním vyjádření se průměrná hrubá měsíční mzda meziročně zvýšila o 5,1 % na 35 402 korun. Vzhledem k poměrně vysoké inflaci však reálný růst mezd zaostal a činil 1,7 %.
Růst mezd ve 3. čtvrtletí táhnul jednoznačně veřejný sektor, když nejrychleji rostly mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Výrazně nadprůměrně však rostly mzdy i ve veřejné správě a ve školství.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta tak nelze vyloučit, že za celý letošní rok reálně průměrná mzda poklesne, což se stalo naposledy v roce 2013.
Česká spořitelna získala od Ministerstva vnitra akreditaci v rámci projektu Bankovní identity (BankID). Její klienti tak dostanou od příštího roku možnost přihlašovat se k elektronickým službám státu a veřejné správy přes údaje do internetového bankovnictví.
Firmy a stát utratily vloni za ICT 245 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Rostou především investice do softwaru a databází
Novým předsedou představenstva Českých drah se stal Ivan Bednárik, ve funkci nahradí Václava Nebeského. Bednárik dosud vedl podnik ČD Cargo.
Česká národní banka uložila pokutu 20 milionů korun tuzemské Expobank. Trest padl kvůli závažným nedostatkům v řídícím a kontrolním systému banky, píše server Měšec.cz.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zmírnila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziroční pokles na pět procent.
Ředitelka sekce dohledu nad finančním trhem České národní banky Zuzana Silberová zůstává dál jedním ze sedmi členů správní rady Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Do funkce byla opětovně zvolena 26. listopadu.
Skupině Packeta, pod kterou patří i logistická firma Zásilkovna, vzrostl meziročně obrat za prvních devět měsíců roku o 121 procent. V absolutních číslech je to 1,45 miliardy korun. Meziročně přepravila i více zásilek, celkem jich dopravila 23,5 milionů.
Heureka Group navýší na přelomu listopadu a prosince emisi pětiletých dluhopisů až o 650 milionů korun, píše server Lupa.cz. První vlnu vydávání dluhopisů spustila společnost již počátkem letošního roku, cílila tehdy na částku 2,5 miliardy korun.
Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v České republice v listopadu dál klesala. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu. "Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se oproti říjnu snížil o 4,4 bodu na hodnotu 82,0, tzn. na nejnižší hodnotu od července letošního roku," uvádí se ve zprávě úřadu.
Neúspěšní živnostníci končí. Jejich místa rychle zaplňují noví podnikatelé. Zájem je přitom i obory, které tvrdě zasáhla pandemie koronaviru. Analýzu zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Úterý 8. září bylo vyhlášeno jako Den finanční gramotnosti. Jeho cílem je přispět k rozvoji finanční gramotnosti populace. Národním organizátory mezinárodní aktivity pro rozvoj finanční gramotnosti napříč generacemi Global Money Week jsou u nás společnosti Yourchance a EFPA ČR.
Podle podrobných dat ČSÚ o vývoji české ekonomiky v loňské roce je vidět, že se základní trendy v chování firem a domácností v průběhu roku neměnily. Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Ta ještě v roce 2019 nedosahovala ani 12 %, ale loni se udržela nad hranicí 19 %. Ovšem podle průzkumů Banky Creditas má kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun jen zhruba polovina domácností.
A tak zatímco úspory domácností loni rostly, že ziskovost firem loni znovu poklesla a dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když dosáhla 43,1 % (hrubý zisk vs. přidaná hodnota). Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, k němuž v konvergující ekonomice logicky dochází.
Klesá ovšem nejenom ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivita, a to už třetím rokem v řadě. Přitom investice jsou hlavní možností, jak si nepřicházet o konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií handicapují firmy v našem regionu vůči americkým a asijským konkurentům. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima.
Důvěra v ekonomiku eurozóny sice dopadla v souladu s tržním konsenzem, ve srovnání s únorem se však jednalo o výrazně horší výsledek. Doléhá na ni válka v Íránu a s tím spojený růst cen energetických surovin.„Ani začátek tohoto týdne nepřinesl naděje na ukončení konfliktu na Blízkém východě. Naopak, s prodlužující se dobou trvání se investoři začínají více obávat o hospodářský růst než o inflaci, a výnosy dluhopisů začínají klesat,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že cena ropy se vyšplhala na 115 dolarů za barel, přičemž ceny plynu se drží kolem 54 eur za MWh. Ztratila dnes společná evropská měna a riziková averze nesvědčila ani regionálním měnám. Oslabil též kurz české koruny oslabil a polský zlotý.
V únoru soudy v Česku vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti pozitivně překvapily jak v Česku, taki v Německu a eurozóně. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček. „K udržení dobré nálady by však bylo třeba co nejrychlejší ukončení konfliktu na Blízkém východě. Jeho delší trvání a s tím spojené vyšší ceny surovin, případně narušení dodavatelských řetězců by mohlo křehké oživení energeticky náročného průmyslu zbrzdit,“dodává analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že i ve Spojených státech indikátor PMI skončil mírně nad tržním očekáváním.
Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden bod na hodnotu 102,1 b., přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. „Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Meziměsíčně se zvýšila i důvěra spotřebitelů, a přiblížila se tak úrovni z konce roku 2025,“ uzavírá Steckerová.
Českou ekonomiku v roce 2025 hnala vpřed především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu.
„Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.