Krátce - archív

Agentura Moody’s ve zprávě z 21. dubna 2026 zvýšila rating dlouhodobých vkladů J&T Banky z Baa2 na A3 a rating seniorních nezajištěných závazků z Baa3 na Baa2. Výhled ratingu dlouhodobých vkladů banky zůstává pozitivní, výhled seniorních nezajištěných závazků je stabilní. Zvýšení ratingu odráží stabilně se zlepšující finanční výkonnost banky, rozšiřování obchodních aktivit a s tím související diverzifikaci provozních výnosů, podpořenou setrvalým a udržitelným nárůstem významu neúrokových výnosů banky, především z dynamicky rostoucí správy majetku.

J&T Banka v uplynulém roce navázala na úspěšné výsledky hospodaření posledních let a uzavřela rok 2025 s historicky nejvyšším konsolidovaným čistým ziskem ve výši 6,5 miliardy korun (+3,2 % meziročně). Dařilo se jí ve všech hlavních oblastech podnikání, v korporátním a investičním bankovnictví i privátním bankovnictví a správě majetku.

V březnu bylo v Česku vyhlášeno 609 bankrotů fyzických osob podnikatelů. Jde o nejvyšší měsíční počet od března 2021 a zároveň o 18 % více než ve stejném měsíci loňského roku. Zároveň bylo podáno 624 insolvenčních návrhů. Za první čtvrtletí letošního roku zbankrotovalo 1 567 podnikatelů – nejvíce od prvního čtvrtletí roku 2021. Soudy přijaly 1 612 návrhů na bankrot podnikatelů, a to je o 2 % méně než ve stejném období loňského roku, vyplývá z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Březnový počet bankrotů podnikatelů je výjimečně vysoký – překonalo ho pouze jaro roku 2021, tedy období po moratoriu na bankroty v předchozím roce. V březnu se ovšem zvedl rovněž počet osobních bankrotů i bankrotů společností. Meziměsíční růst byl v rámci těchto tří kategorií u podnikatelů nejnižší. Ovšem v posledních 12 měsících, tedy od dubna loňského roku do března letošního roku, převýšila dynamika meziročního růstu bankrotů fyzických osob podnikatelů ostatní kategorie: u osobních bankrotů dosáhl růst 7 %, u obchodních společností 9 %, u podnikatelů to bylo 14 %,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Počet návrhů na bankrot podnikatelů rostl v tomto období dle jejího vyjádření pomaleji než počet bankrotů. Objem úvěrů podnikatelů se zvyšuje mnohem rychleji než objem jejich vkladů, avšak podíl nevýkonných úvěrů klesá, takže jejich platební morálka se meziročně zlepšila.

V roce 2025 si u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR podali tuzemští přihlašovatelé k patentové ochraně 573 svých vynálezů nebo nových technických řešení, meziročně o čtvrtinu více. Naopak počet patentů udělených těmto subjektům k ochraně pro území Česka se snížil o desetinu na 336, tedy na nejnižší hodnotu za posledních 15 let, ukazují data ČSÚ.

„V roce 2025 bylo v Česku uděleno celkem 5 197 patentů, přičemž 94 % z nich získaly zahraniční subjekty prostřednictvím validace evropských patentů pro naše území. Jednoznačně nejvíce chrání dlouhodobě své vynálezy v Česku subjekty z Německa a Spojených států, za nimi s větším odstupem následují Švýcarsko, Francie a Japonsko,“ uvedl Karel Eliáš z odboru statistik rozvoje ČSÚ.

Při jednání o příměří a souvisejícím otevření Hormuzu došlo ani ne za 24 hodin k dalšímu obratu. Blokáda USA nadále pokračuje a Írán v reakci na to opět „uzavřel“ průliv. Obě strany tak, zdá se, jednají eraticky a nelze proto vyloučit ještě několik změn do pondělního začátku obchodování na energetických a akciových burzách. „Pokud by ještě v pondělí zůstal průliv uzavřen, tak lze předpokládat zásadní růst cen ropy, který by přišel s výrazným poklesem optimismu v otázce rychlého ukončení konfliktu. Ropa Brent by mohla překročit 100 dolarů za barel,“ uvádí hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Velkoobchodní ceny paliv ale podle něj nebudou čekat na otevření burzy a obecně i mimoburzovní kontrakty a obchodování může reflektovat růst nejistot ve vyšších cenách ještě před pondělím. To může tlačit cenu paliv vzhůru. Zdražovat tak mohou čerpací stanice, které se dosud nacházely pod stanoveným cenovým stropem. „Vyloučit nelze ani scénář, že ještě během víkendu bude Hormuz opět průjezdný. Časté změny režimu ale vytvoří zmatek a komplikují plánování dodávek. Trhy i přepravci budou příště potřebovat vedle slibů ještě záruky, aby ropa začala opět proudit. To dále zpomalí uklidnění cen paliv v Evropě,“ dodává Peterka.

Otevření Hormuzského průlivu znamená pokles ropy pod 90 dolarů za barel. Akciové trhy slušně rostou a index S&P500 opět dosáhl na nové maximum. Důvodem je příměří, a to nejen na frontě USA vs. Irán ale také mezi Izraelem a Libanonem.

Deficit zahraničního obchodu EU s Čínou dosáhl vloni nového rekordu 360 miliard eur. Za posledních dvacet let tak vzrostl čtyřnásobně. Jak je vidět, zatímco evropští exportéři se z čínského trhu stahují nebo jsou přímo vytlačováni tamní konkurencí, čínské firmy na evropský trh jasně cílí. Tento trend navíc zesílil v době, kdy propukla obchodní válka mezi USA a Čínou, pro kterou se evropský trh stal ještě atraktivnější alternativou. Asi nejviditelnějším příkladem se v tomto směru staly elektromobily.

„Čína už dávno není pro EU dodavatelem levných triček. Stačí se podívat na největší obchodní artikly a hned vidíme, že jejich největší část představují kromě elektroniky elektrická a energetická zařízení. Třetím v pořadí jsou s velkým odstupem organické chemikálie,“ komentuje aktuální čísla Eurostatu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že země EU z Číny také dováží to, co dříve vyráběly samy.

Výsledky obchodu mezi EU a Čínou jsou tak podle něj potvrzením vytrácející se konkurenceschopnosti firem z Unie, které čelí rostoucí konkurenci nejen na čínském trhu, ale i na tom domácím. „EU jak je vidět se na čínských firmách stává rok od roku stále závislejší i v oborech s vysokou přidanou hodnotou. To není zrovna povzbudivá statistika,“ uzavírá Dufek.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu.

„V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší z celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítáme s dalším růstem cenových tlaků, které pravděpodobně zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Na stejné úrovni 1,5 % skončila v březnu inflace také ve Švédsku a na Kypru, zatímco nejnižší byla v Dánsku (1,0 %). Naopak nejvyšší cenové tlaky zůstávají v Rumunsku, kde došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 9 %. O poznání mírnější ale stále silné inflační tlaky panují v Chorvatsku (4,6 %) a Litvě (4,4 %). Slovenská inflace činila v březnu stále vysokých 3,7 %.

Míra nezaměstnanosti v březnu poklesla o dvě desetiny procentního bodu na rovných 5 %, a to především zásluhou nabíhajících sezónních prací. Vypadá to možná jako velká změna, ale fakticky je to do jisté míry hra čísel. „Se začátkem jara se otevírají pozice ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách každým rokem, takže ještě o skutečném poklesu nezaměstnanosti nelze hovořit,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a upozorňuje zároveň, že ani strukturálně se nic nemění.

Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě velmi dobře, přičemž základním důvodem je snaha optimalizovat náklady a zajistit si dostatečnou flexibilitu pro případ nestabilních zakázek. Opačný problém má stavebnictví, stále mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé. Do práce na stavbách se ovšem lidé rozhodně nehrnou.

„Nezaměstnanost bude klesat i v dalších měsících díky sezónnosti. Naběhnou místa v cestovním ruchu a v zemědělství a nezaměstnanost tak může na chvíli poklesnout až na 4,5 %. Další vývoj trhu práce pak už bude záležet na situaci v ekonomice. Čekat, že by letos mohla nezaměstnanost skončit lépe než loni, je docela optimistické,“ uzavírá Dufek.

Objem tuzemské průmyslové výroby v únoru vykázal meziměsíční nárůst o 1,3 %, což znamená meziroční zvýšení taktéž o 1,3 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,6 %, a to hlavně díky růstu těch ze zahraničí, zatímco ty tuzemské mírně poklesly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,1 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 6,6 %.

„Průmyslový sektor si v únoru nevedl špatně navzdory tomu, že jeho meziroční výsledek zhoršoval pokles v odvětví výroby a rozvodu energií. Zde patrně sehrála roli skutečnost, že letošní únor byl oproti tomu loňskému o něco teplejší,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil a dodává, že pro nadcházející období předstihové indikátory naznačovaly růst výrobní aktivity a v průmyslovém sektoru sílil optimismus ohledně budoucího vývoje.

Tuto naději nicméně otestuje válka v Iránu a její dopad na cenu a dostupnost některých výrobních vstupů. „Za předpokladu uklidnění situace na Blízkém východě počítáme v letošním roce s meziročním růstem průmyslové produkce v okolí 1 %,“ uzavírá Hradil.

Za rok 2024 využilo daňový odpočet na výzkum a vývoj 721 soukromých podniků, nejméně od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře přesto firmy ušetřily nejvíce finančních prostředků od roku 2005, kdy byla tato pobídka v Česku zavedena.

„Využívání daňové podpory výzkumu a vývoje se výrazně liší podle vlastnictví a velikosti podniků. Jestliže v případě domácích podniků tuto možnost za rok 2024 využila čtvrtina firem provádějících výzkum a vývoj, tak v případě firem pod zahraniční kontrolou to byla třetina,“ uvedl Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Podle předběžného odhadu ČSÚ se meziroční inflace v březnu zvýšila z předchozích 1,4 % na 1,9 %. Stojí za tím především zdražování PHM. Od začátku války v Perském zálivu nafta zdražila zhruba o 15 korun, benzín o osm. V březnové inflaci není ještě započteno celé toto navýšení, takže jeho efekt uvidíme i v dubnu. Navíc březnovou inflaci zabrzdily do značné míry potraviny, které zlevňují už řadu měsíců za sebou.

„Je otázka, jak v nových nákladových podmínkách může tento trend pokračovat. Nejde totiž jen o PHM, které spotřebovává zemědělství, ale také i zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že dubnová inflace už bude nad dvojkou, protože doběhne ještě efekt zdražování PHM a začne být vidět i zvyšování ceníků energetických společností.

„Vše se ale odvíjí od délky a šířky konfliktu v Zálivu, který zatím nebere žádného konce. Pokud se letos udrží inflace pod trojkou, bude to možné považovat úspěch,“ uzavírá Dufek.

V prvním letošním čtvrtletí dosáhl objem akciových obchodů 50,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Pražská burza tak navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy se objem akciových obchodů meziročně zvýšil o více než 55 %. Rostoucí aktivita investorů potvrzuje pokračující zájem o domácí kapitálový trh i zlepšující se likviditu obchodovaných titulů.

K celkové likviditě přispívá také emise akcií společnosti CSG, která je od 23. ledna obchodována na neregulovaném trhu Free Market. Během prvních 48 obchodních dnů dosáhl celkový objem obchodů s touto emisí 4,1 miliardy, což odpovídá průměrnému dennímu objemu přesahujícímu 85 milionů korun. Emise je za první kvartál pátou nejobchodovanější akcií na BCPP.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v březnu dosáhl hodnoty 52,8 bodu, což oproti předchozímu měsíci představuje nárůst o 2,8 bodu. PMI se tak dostal na téměř čtyřleté maximum, a to především díky přílivu nových zakázek z domova i ze zahraničí.

„Březnová data o náladě v průmyslu vypadají až podivuhodně dobře. Již před několika dny odtud zlepšení nálady indikoval konjunkturální průzkum, nyní se k němu přidává i index PMI. Oba ukazatele se navíc shodují na hlavním sdělení, tedy růstu poptávky a očekávané výrobní aktivity v průmyslovém sektoru. Na podobný impulz přitom český průmysl čekal už několik dlouhých let,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že je poněkud paradoxní, že zlom směrem k optimismu zde nastal právě ve chvíli, kdy válečný konflikt v Iránu hrozí opětovným narušením toku energetických surovin a mnoha dalších klíčových průmyslových vstupů do Evropy.

Ovšem nelze vyloučit, že data sbíraná kolem poloviny měsíce ještě plně nereflektují vážnost situace na Blízkém východě. „Pokud zde dojde na pesimistické scénáře, očekáváme hned v příštím měsíci v průmyslu opětovný propad nálady do pásma pesimismu. Jestli naopak nastane uklidnění, zdá se, že se český průmysl po dlouhé době skutečně může nadechnout k výraznějšímu oživení,“ uzavírá Hradil.

Podle podrobných dat ČSÚ o vývoji české ekonomiky v loňské roce je vidět, že se základní trendy v chování firem a domácností v průběhu roku neměnily. Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Ta ještě v roce 2019 nedosahovala ani 12 %, ale loni se udržela nad hranicí 19 %. Ovšem podle průzkumů Banky Creditas má kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun jen zhruba polovina domácností.

A tak zatímco úspory domácností loni rostly, že ziskovost firem loni znovu poklesla a dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když dosáhla 43,1 % (hrubý zisk vs. přidaná hodnota). Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, k němuž v konvergující ekonomice logicky dochází.

Klesá ovšem nejenom ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivita, a to už třetím rokem v řadě. Přitom investice jsou hlavní možností, jak si nepřicházet o konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií handicapují firmy v našem regionu vůči americkým a asijským konkurentům. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima.

Důvěra v ekonomiku eurozóny sice dopadla v souladu s tržním konsenzem, ve srovnání s únorem se však jednalo o výrazně horší výsledek. Doléhá na ni válka v Íránu a s tím spojený růst cen energetických surovin.„Ani začátek tohoto týdne nepřinesl naděje na ukončení konfliktu na Blízkém východě. Naopak, s prodlužující se dobou trvání se investoři začínají více obávat o hospodářský růst než o inflaci, a výnosy dluhopisů začínají klesat,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že cena ropy se vyšplhala na 115 dolarů za barel, přičemž ceny plynu se drží kolem 54 eur za MWh. Ztratila dnes společná evropská měna a riziková averze nesvědčila ani regionálním měnám. Oslabil též kurz české koruny oslabil a polský zlotý.

V únoru soudy v Česku vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti pozitivně překvapily jak v Česku, taki v Německu a eurozóně. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček. „K udržení dobré nálady by však bylo třeba co nejrychlejší ukončení konfliktu na Blízkém východě. Jeho delší trvání a s tím spojené vyšší ceny surovin, případně narušení dodavatelských řetězců by mohlo křehké oživení energeticky náročného průmyslu zbrzdit,“dodává analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že i ve Spojených státech indikátor PMI skončil mírně nad tržním očekáváním.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden bod na hodnotu 102,1 b., přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. „Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Meziměsíčně se zvýšila i důvěra spotřebitelů, a přiblížila se tak úrovni z konce roku 2025,“ uzavírá Steckerová.

Českou ekonomiku v roce 2025 hnala vpřed především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu.

„Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 3,5 %. Sazba tak zůstává nezměněna od května roku 2025. Tento výsledek byl na trhu všeobecně očekáván a nepředstavuje tedy žádné překvapení.

Zatímco ještě donedávna někteří členové bankovní rady signalizovali otevřenost debatám o možném snížení úrokových sazeb, inflační rizika plynoucí z válečného konfliktu budou diskusi pravděpodobně stáčet spíše opačným směrem. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 až 1,0 procentního bodu,“ dodává hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle únorových údajů Eurostatu se česká harmonizovaná inflace snížila na rovné 1 %, a byla tak třetí nejnižší v rámci celé EU. Níže už bylo jen Dánsko a Kypr. Pro nás často vzorové Německo má inflaci na 2 % a úspěšně euroizované Slovensko, jako druhá nejhorší země EU, dokonce na 4 %.

Harmonizovaná inflace v ČR je výrazně nižší než ta národní, protože se do ní nezapočítává tzv. imputované nájemné, tedy ceny bytů na trhu. Nicméně podle expertů je to jediné číslo, které má smysl srovnávat. I bez eura se tak Česko propracovalo do skupiny nejméně inflačních ekonomik.

Únorové výsledky výrobních cen potvrdily trend utlumování výrobní inflace, který ovšem už v březnu přeruší výrazné zdražení PHM. Stará data však stále ještě ukazují výrazné zlevnění energií a zrychlené zlevňování v potravinářském průmyslu, kterému napomáhá pokles cen zemědělských produktů.

A co čekat dál? „Už v březnových číslech bude ve výrobních cenách v průmyslu vidět cenový skok způsobený dramatickým nárůstem cen ropy a jejích derivátů. Ceny PHM jsou sice v tuto chvíli nejviditelnějším průvodním jevem války v Perském zálivu, avšak v případě prolongování konfliktu rozhodně ne jediným,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že pokud bude konflikt pokračovat i v nejbližších měsících, je pravděpodobný vznik cenové nákazy v dalších průmyslech a následně i v zemědělství.

Období velmi nízké inflace tak může už docela brzy skončit. „Zdražování PHM by totiž byl pouze prvním dílkem dlouhého řetězce cenových důsledků války. Hned za ním mohou následovat ceny zemního plynu a elektřiny,“ uzavírá Dufek.

Průmyslová produkce roste již dvanáct měsíců za sebou – v lednu přidala meziročně 2,8 %, ale meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Důvodem byla vysoká srovnávací základna loni v prosinci. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 9,8 %. K růstu přispěla nejvíce výroba automobilů, kovozpracující průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.

Méně se dařilo stavební produkci, která v lednu meziročně klesla o 1,5 % a meziměsíčně byla nižší o 0,8 %. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 0,7 % a bylo zahájeno o 14,0 % bytů více, dokončeno bylo o 22,5 % bytů méně. „V lednu narazila stavební produkce na vysokou srovnávací základnu a k poklesu přispělo i méně příznivé počasí. Pokles produkce tlumilo inženýrské stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, zatímco pozemní stavby klesly o 2 %,“ říká Petra Cuřínová z ČSÚ.

Tuzemské maloobchodní tržby letos v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 5 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,1 %) i než o měsíc dříve (1,8 %). Meziměsíčně rostly nejvíce prodeje přes internet, dále prodej oděvů a obuvi či výrobků pro kulturu a rekreaci. Neslavně si naopak vedly prodeje výrobků pro domácnost a potravin.

„Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu mezd, relativně nízké nezaměstnanosti a optimistickému sentimentu předpokládáme, že se v maloobchodě vydaří celý letošní rok, který by mohl přinést růst tržeb mírně přes 3 %. Tedy za předpokladu, že nedojde k dramatické eskalaci války v Iránu a z ní plynoucí komoditní inflace,“ komentuje aktuální data ČSÚ hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

V roce 2025 vyhlásilo bankrot 746 společností, o 11 % více než v roce 2024. Nejvíc krachují menší firmy s tržbami do 30 milionů korun. Třetina zbankrotovaných společností podniká v jednom z pěti oborů – pronájem a správa nemovitostí, výstavba budov, nespecializovaný velkoobchod, stravování a zprostředkování velkoobchodu. Z geografického pohledu nejvíc společností vyhlásilo bankrot v Praze (45 %) a Jihomoravském kraji (16 %), což odpovídá rozložení podnikatelské základny v Česku, vyplývá z dat společnosti Dun & Bradsteet.

Průměrná mzda v Česku loni vzrostla o 7,2 % na 49 215 korun. Reálně při zohlednění inflace se mzdy zvýšily o 4,6 %, uvedl ČSÚ. Mzdy se přiblížily úrovni z roku 2019, tedy před pandemií a následnou inflační vlnou. Letos by tuto úroveň měly překonat.

I nadále přetrvávaly regionální rozdíly ve výši mezd. Nad celostátní průměr se dostala Praha a Středočeský kraj, přičemž v hlavním městě dosáhla průměrná mzda 62 723 korun a ve Středočeském kraji 49 539 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, a to 42 049 korun.

Česká metropole přitom byla regionem s nejdynamičtějším růstem mezd, když se zvýšily o 7,9 %. Nejpomaleji se mzdy zvyšovaly v Karlovarském kraji, pouze o 6,1 %, nejméně dostali přidáno lidé v Libereckém kraji, kde se průměrná mzda zvýšila o 5,8 % na 43 967 korun.

Trend růstu nezaměstnanosti pokračoval i v únoru, kdy se její míra dostala na desetileté maximum 5,2 %. Na sezonní práce bylo ještě brzo, takže převážilo propouštění, které už dlouhodobě probíhá v průmyslu s tím, jak se toto odvětví vypořádává s nedostatkem zakázek a vysokými náklady na energie. Už dva okresy se dostaly do situace, kdy je bez práce více než desetina obyvatel. Jde o Most a Karvinou.

A co čekat dál? Od března by měly postupně nabíhat sezonní práce v zemědělství a ve službách. Víc pracovních příležitostí by mohlo nabídnout i stavebnictví, kam se ovšem čeští nezaměstnaní příliš nehrnou.

„Nezaměstnanost se vrátí pod 5 %, avšak v závěru roku začne opět narůstat. Za úspěch bych považoval, pokud v prosinci znovu nepřekročí hranici 5 %. Zvlášť když se zřejmě začnou brzo přehodnocovat ekonomické výhledy směrem dolů v důsledku negativního vývoje cen surovin a jejich inflačních dopadů,“ předpovídá hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, reálně vzrostla o 5,1 %. Medián mezd činil 45 523 korun.

„Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,4 % na 52 283 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,1 %. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 % a nominální růst mezd byl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ uvádí šéfka oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.

Dušan Šenkypl, partner skupiny Pale Fire Capital a CEO americké společnosti Groupon, se stal EY Podnikatelem roku České republiky. Odborná porota vyzdvihla jeho zkušenosti s budováním světově úspěšných firem i rozsáhlé filantropické aktivity.

„Dušan Šenkypl je ztělesněním moderního podnikatele, který se dokáže prosadit i v tvrdé světové konkurenci. Jeho cesta s Pale Fire Capital ukazuje, že digitální technologie a špičkový investiční management mohou jít ruku v ruce se společenskou odpovědností a podporou vzdělávání,“ uvedla vedoucí partnerka EY v České republice Martina Kneiflová.

Podle předběžného odhadu se česká inflace v únoru snížila z lednových 1,6 % na 1,4 %. Vzdálila se tak nejenom cíli ČNB, ale i její nejnovější prognóze, která stejně jako finanční trhy předpokládala stagnaci inflace na lednové úrovni.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v únoru meziměsíčně vzrostl o 0,2 bodu na hodnotu 50,0, a nachází se tak přesně na pomezí mezi expanzí a kontrakcí. Zpracovatelé hlásí růst objemu výroby, klesají ovšem nové zakázky. V reakci na slabou poptávku dochází ke snižování zaměstnanosti, často formou nenahrazování přirozeně odcházejících pracovníků. Zdražovaly vstupy jako kovy nebo dřevo, což se následně projevovalo i růstem cen výstupů. Výhled však zůstává relativně optimistický, když výrobci věří v růst investic a nacházení nových odběratelů.

„Tuzemský průmysl tak nadále lavíruje na hraně mezi poklesem a oživením, přičemž jeden měsíc obvykle přináší optimističtější, další naopak pesimističtější signály. Společným jmenovatelem zůstává relativně slabá zahraniční poptávka, což zřejmě souvisí hlavně se slabým výkonem německého průmyslového sektoru,“ uvádí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil s tím, že rok 2026 se nejspíš ponese v podobném duchu jako ten předchozí. Z domova bude příznivě působit pokračující ekonomické oživení, v zahraničí se budeme toužebně vyhlížet odražení Německa.