Krátce - archív

V uplynulém roce v ČR vzrostl celkový počet subjektů, které nespolehlivě odvádí DPH nebo závažným způsobem porušují povinnosti vztahující se ke správě daně o 183 na celkových 26 601. Jde o historicky nejvyšší počet od založení registru v roce 2013. Dun & Bradstreet aktuálně mezi nespolehlivými firmami eviduje 5 011 nespolehlivých plátců DPH a 21 590 nespolehlivých osob.

„Pro poctivé podnikatele to znamená větší opatrnost při výběru a prověřování obchodních partnerů,“ říká šéfka tuzemské pobočky Dun & Bradstreet Kateřina Klosová s tím, že pravidelný monitoring nespolehlivých subjektů přináší cenné informace pro hodnocení obchodních rizik.

Detailnější pohled na nespolehlivé plátce DPH, kteří pro své obchodní partnery představují riziko, ukázal, že 65 % z nich má sídlo v Praze a 8 % v Jihomoravském kraji. Nadpoloviční většina nespolehlivých plátců má registrované sídlo na virtuální adrese. Z hlediska právní formy ze tří čtvrtin převažují společnosti s ručením omezeným následovány se 17 % osobami samostatně výdělečně činnými. Mezi fyzickými osobami – podnikateli jsou nespolehlivými plátci DPH častěji muži (80 %).

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v průběhu ledna oproti předchozímu měsíci klesl o 0,6 bodu a dosáhl tak hodnoty 49,8. Jedná se o mírně slabší výsledek, než očekával trh (50,4). Pro nejbližší období tak index ukazuje na mírné ochlazování výrobní aktivity.

„Respondenti hlásí nižší objem nových zakázek a také mírně slabší prodeje. Pokračuje i vlažná poptávka ze zahraničí, konkrétně z Německa, kde klesají i prodeje. Naproti tomu samotný objem výroby vzrostl díky zakázkám z předchozího období. Výrobní inflace stoupla na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky a v návaznosti došlo i ke zvýšení cen výstupů. Firmy na tuto situaci reagují snižováním počtu zaměstnanců i intenzity nákupu vstupů,“ uvádí k aktuálním číslům hlavní ekonom Investika investiční společnosti Vít Hradil s tím, v pohledu do blízké budoucnosti převládá optimismus, když většina respondentů věří v oživení zahraniční poptávky.

Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 v EU 2,24 % hrubého domácího produktu. Jde o obdobný podíl jako v předchozích pěti letech. Absolutně tyto výdaje v zemích EU poprvé překonaly hranici 400 miliard eur, přičemž Česko se na této částce podílelo 1,5 % a ve vztahu k HDP se výdaje na výzkum a vývoj u nás rovnaly 1,82 %, uvedl ČSÚ.

Třetina z z celkových 403 miliard eur připadla na Německo a 16 % na Francii. Česko bylo třinácté s 5,8 miliardy eur. Například v Polsku se za posledních deset let výdaje na výzkum a vývoj ve stálých cenách eliminujících inflaci zdvojnásobily, naopak v Česku vzrostly o pětinu, což byl pátý nejnižší nárůst ze všech zemí EU. V průměru za země EU došlo k nárůstu o necelých 30 %. Jak v Česku, tak i v celé řadě dalších unijních zemí dochází v posledních letech v ukazateli stálých cen ke snižování tempa růstu těchto výdajů či k jejich stagnaci nebo dokonce i k poklesu.

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2025 podle předběžného odhadu o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %.Růst české ekonomiky tak podle ekonomů pozitivně překvapil, i když zůstal mírně pod odhady.

„Spotřeba domácností díky obnově reálných mezd a ústupu inflace solidně rostla a domácí poptávka tak přebrala roli hlavního růstového motoru. Zahraniční obchod zůstal překvapivě odolný, což zmírňovalo negativní dopady slabšího externího prostředí. Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl,“ říká hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák s tím, že i výhled pro letošní rok zůstává optimistický, a to navzdory méně stabilnímu vnějšímu prostředí. Růst české ekonomiky by měl v roce 2026 opět překonat 2 % a pohybovat se v rozmezí 2 % až 2,5 %.

Na trhu v Česku loni přibylo 17 050 firem, což představuje 23% meziroční nárůst. Ve skutečnosti vzniklo 34 860 obchodních společností, ale zároveň jich 17 810 zaniklo. „Ve výsledku se počet firem na trhu zvýšil nejvíce od roku 2018. Přispěl k tomu ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Opačně působily poměrně vysoké úrokové sazby, s nimiž se některé firmy nevyrovnaly a trh opustily,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Již tradičně má více než polovina firem, které v loňském roce zahájily činnost, sídlo v Praze. Druhý nejvyšší počet nových společností, i když se značným odstupem, vykázal Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadají více než tři čtvrtiny všech nově vzniklých společností.

Tak jako v předchozích letech se nejvíce společností, které loni vznikly, věnuje obchodu, poté stavebnictví nebo nakládání s nemovitostmi. Nejrychleji se počet firem zvyšoval v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém na 10 zaniklých společností připadlo 57 nových.

Viceguvernér ČNB Jan Frait poskytl rozhovor agentuře Reuters, v němž prohlásil, že bankovní rada může diskutovat případné snížení úrokových sazeb již na svém zasedání 5. února. Jak bude ale on sám nakonec hlasovat, to bude záviset na nové prognóze ČNB. Zatím vývoj domácí ekonomiky dle jeho slov snižování úrokových sazeb neospravedlňuje. 

Pokud by letos mělo dojít ke snižování sazeb, viděl by Frait jeho rozsah maximálně na 50 bb. V důsledku převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát, inflace poklesne v nadcházejících měsících pod 2% cíl. Na takovéto faktory centrální banka nereaguje, vývoj však může vést k poklesu inflačních očekávání, což už by rozhodování centrální banky podle Fraita ovlivnilo.

Celková nálada v české ekonomice se v lednu mírně zlepšila díky optimističtějšímu sentimentu podnikatelů, zatímco spotřebitelé zaznamenali určité oslabení důvěry. Souhrnný indikátor důvěry zůstal beze změny na hodnotě 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,6 bodu na 98,6, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů klesl o 2,8 bodu na 108,2.

„Domácnosti se totiž více začaly obávat o zdraví české ekonomiky v následujícím roce, nicméně pokud jde o jejich vlastní peněženky, tam si věří nejvíce za posledních šest let. Méně se bojí inflace, nicméně do velkých nákupů se ani tak nijak zvlášť nehrnou,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

V podnikatelském sektoru panuje optimismu více v průmyslu, službách a obchodě, méně už ve stavebnictví. Zlepšení sentimentu v průmyslu je částečně způsobeno vyprázdněním skladů na konci loňského roku, zatímco očekávání dalšího růstu výroby zůstávají opatrná. Lednové výsledky tak potvrzují pokračující pozitivní trendy z roku 2025, přičemž nenaznačují ani riziko nákupní horečky či poptávkové inflace, a ladí tak s více než 2% růstem ekonomiky očekávaným pro letošní rok.

Český statistický úřad aktualizoval interaktivní webovou aplikaci Porovnání krajů. Ta prostřednictvím atraktivních dynamických grafů s názornými animacemi nabízí celkem 34 vybraných statistických ukazatelů zobrazujících kvalitu života obyvatel všech 14 krajů Česka. 

K dispozici je také zobrazení vývoje jednotlivých ukazatelů v jednoduchých mapách. Vybrané ukazatele reprezentují čtyři oblasti sledovaných statistických dat, a to demografickou, sociální, ekonomickou a oblast životního prostředí.

Ačkoliv výsledky státního rozpočtu ČR už delší dobu nelze považovat za příznivé, v mezinárodních statistikách si ČR rozhodně nevede úplně zle. Podle aktuálního řebříčku Eurostatu byl její veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí loňského roku desátým nejnižší v Unii, když dosahoval 43,1 %. „Dlužno dodat, že naši pozici hodně vylepšují soustavné přebytky municipalit, které snižují nejenom deficit veřejných rozpočtů, ale fakticky tím přispívají i k příznivějším dluhovým poměrům. Zatímco obce hromadí přebytky, stát si půjčuje,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

I když se v řebříčku v čase propadáme, není naše zadluženost ve srovnání s eurozónou ještě ani poloviční. Poměr dluhů zemí eurozóny k HDP přesahuje 88 % a podobně – i když v menší míře než u nás – byl ovlivněn pozitivním inflačním efektem. Za průměrem EZ ovšem stojí extrémní rozdíly v hospodaření jednotlivých zemí.

ČR je v pozici zemí s umírněným dluhem, který se navíc daří hladce financovat. Přesto signály, které přicházejí už několik měsíců z dluhopisového trhu nejsou až tak pozitivní. „Desetiletý papír nese aktuálně výnos téměř 4,4-4,5 %, což o 90 bodů více než u předlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Jistě, část se dá vysvětlit vyšší hladinou úrokových sazeb, avšak ty nevysvětlí asi vše,“ uzavírá Dufek.

Stále více podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku využívá podle dat ČSÚ moderní informační a komunikační technologie. V některých oblastech, například v elektronickém prodeji, webových stránkách či v používání placených cloudových služeb, dokonce překonávají průměr Evropské unie.

V roce 2025 bylo v Česku 18 % podniků, které využívají alespoň jednu z osmi zjišťovaných technologií AI, přičemž průměr za EU činil 20 %. Tuzemské firmy nejvíce používají technologie generativní AI, a to dokonce častěji než evropské společnosti. Umělou inteligenci ke generování textů nebo kódů používalo loni 13 % podniků, v unii to bylo 9 %.

Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. 

„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.

Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců, v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y.

Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží vyšší poptávku.

Ty časy, kdy patřila česká ekonomika k nejhorším v oblasti inflace v unii, protože se příliš nevěnovala cenám energií, skončily. „Loni česká inflace dosáhla páté nejnižší hodnoty v rámci celé EU a je tedy jasné, že za námi zůstala většina zemí platících eurem. Pro srovnání, euroizované Slovensko mělo inflaci více než dvojnásobnou ve srovnání s ČR,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V prosinci česká harmonizovaná inflace zůstala stejně jako v listopadu na úrovni 1,8 %. Přispěl k tomu především vývoj cen zboží a zlevňování energií, přičemž tento trend může ještě letos v úvodu roku pokračovat. Ceny služeb naproti tomu rostly o poznání rychleji. „Výhled pro letošní rok zůstává velmi příznivý. Je pravděpodobné, že česká inflace bude i nadále patřit mezi nejnižší v unii,“ dodává Dufek.

Český maloobchod se po krátké přestávce vrátil opět k velmi svižnému růstu. Listopadové tržby se meziročně zvýšily meziměsíčně o 0,8 %, meziročně pak 4,6 %, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o nakupování na internetu. Nová data jasně ukazují, že před koncem roku se ve velké míře spotřebitelé přesunuli k internetovým obchodům. Meziroční nárůst jejich tržeb o téměř 16 % znamená další posílení pozice na úkor tradičních kamenných prodejen.

Listopadové číslo bylo velmi silné, nicméně za celý rok 2025 tržby v obchodech reálně nejspíš nevzrostly ani o celá 4 %. Takže o nějakém přehnaném nákupním boomu či horečce se ještě nedá mluvit. „Letošní rok bude z tohoto pohledu obdobný. Spotřebitelům bude nahrávat podstatně menší inflace, která by mohla ještě více nabudit jejich optimismus a třeba je přimět i více nakupovat zboží dlouhodobější povahy, jako je nábytek nebo automobily,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Prosincovou spotřebitelskou inflaci potvrdil ČSÚ na meziměsíčním poklesu o 0,3 % a meziročním růstu o 2,1 %. Nacházela se tak podruhé po listopadu pod prognózou ČNB. V souhrnu za celý rok 2025 se tak dostala na úroveň 2,5 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB.

„Pro rok 2026 lze očekávat, že spotřebitelská inflace výrazně zvolní a zamíří hlouběji pod 2 %. Důležitý bude hned lednový údaj, který do určité míry nastaví laťku pro celý rok. Předpokládám, že se v souhrnu za celý letošní rok bude inflace nacházet v rozmezí 1,5 až 1,8 %. Vyšší cenová dynamika se však i nadále udrží ve službách, což bude bránit tomu, aby bankovní rada ČNB výrazněji snižovala úrokové sazby,“ uvádí hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák s tím, že minimálně k jednomu snížení sazeb o 25 bazických bodů však podle něj letos ze strany ČNB dojde.

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6 213 fyzických osob podnikatelů. Meziročně to bylo o 16 % více. Zároveň přijaly 6 568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 % více než v roce 2024. Počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2021, kdy jich bylo o 149 více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 %, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 % podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (8 %) a Moravskoslezský kraj (9 %). V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů, o rok dříve to bylo 53 bankrotů.

Tuzemský trh práce na konci roku dále zvolnil a podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 % na 4,8 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V tomto měsíci však míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezonním vlivům, protože s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství.

„Za celý rok dosáhl podíl nezaměstnaných 4,4 % oproti 3,8 % v roce 2024, což signalizuje postupné ochlazování trhu práce. Hlavní příčinou jsou strukturální změny v české ekonomice, kde již třetím rokem dochází ke snižování počtu zaměstnanců v průmyslu. Nemalá část lidí sice nachází své uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří relativně dobře, část však kvůli neodpovídajícím požadavkům končí na úřadech práce,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že trh práce ale nečelí žádné krizi, což dokládají i svižně rostoucí mzdy, které loni vzrostly o více než 7 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu podle předběžného odhadu ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle odhadu analytiků setrvala meziročně poblíž listopadových 2,6 %.

Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v prosinci klesla z listopadových 2,1 % na 2,0 % y/y a dostala se tak na cíl ECB. Mírně nižší úrovní ale překvapila jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci meziročně klesla z 2,4 % na 2,3 %.

Chování českých domácností se nijak výrazně nemění. Jejich sentiment sice zůstává velmi pozitivní s tím, jak opadl strach z budoucnosti a inflace, avšak stále ve zvýšené míře si ukládají peníze stranou. Míra úspor, která po začátku covidu prudce vzrostla, zůstává i nadále na vysoké úrovni a ve třetím kvartále dosáhla 18,4 %, zatímco před šesti lety (před začátkem pandemie) dosahovala jen tehdy obvyklých 12 %. „Zvýšené úspory si dle našich průzkumů vytváří jen zhruba polovina domácností. Pro ČNB je tato zvýšená míra úspor v podstatě brzdou pro rozvinutí poptávkové inflace,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle aktuálních dat ČSÚ firmy ani ve třetím kvartále nezačaly více investovat. Meziročně míra investic nefinančních podniků poklesla o 1,1 % na necelých 27 %. „Úvěry sice zlevnily, avšak obavy z dalšího vývoje poptávky drží evidentně podniky v módu obezřetnosti. A to je ještě otázkou, kolik z toho tvoří ‚zelené‘ investice, které znamenají pouze výměnu technologií, a nikoliv budoucí potenciál,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že investiční aktivitu i nadále táhne hlavně veřejný sektor v oblasti dopravní infrastruktury.

Ukazatel průmyslové aktivity za prosinec pozitivně překvapil, když zakončil na úrovni 50,4 bodu. Nad hladinu 50 bodů, která indikuje zvyšování aktivity v sektoru, se index PMI dostal poprvé od května 2022. K růstu přispělo zvýšení objemů produkce, nových zakázek i zaměstnanosti.

Průmyslu se v posledních pěti letech nedaří. „Celková produkce se v reálném vyjádření stále nachází ‚pouze‘ na předpandemické úrovni konce roku 2019. Kromě klesajícího Německa se tuzemský průmysl, zejména ten energeticky náročnější, potýká s relativně vyššími cenami energetických vstupů, roli sehrávají i strukturální změny a nejistoty související se zelenou tranzicí,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek s tím, že aktuální PMI je příslibem toho, že letošní rok bude v českém průmyslu přece jen příznivější.

Hlavní index pražské burzy PX předvedl letos opravdu silný výkon a stylově zakončil rok na novém historickém maximu. Rok 2025 tak byl pro něj druhým nejlepším v historii a nejlepší od roku 2004 – vzrostl o 52,58 % (2 685,65 b.), včetně dividend činí zhodnocení 61,34 %. „Celkový zobchodovaný objem letos podstatně nabobtnal, přičemž dosáhl téměř 170 miliard korun, což představuje meziroční nárůst zhruba o 57 %. O desítky procent se zvýšilo obchodování na každé emisi. Nejvyšší podíl na celkovém objemu měl ČEZ (34,48 %), Erste Group (23,26 %) a Komerční banka (22,67 %). Trh Prime se také v únoru rozrostl, když IPO uskutečnila firma Doosan Škoda Power,“ uvádí analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Na rekordech končí rok také indexy S&P500 a STOXX Europe 600. Americký širokopásmový index S&P500 přitom letos posílil o 17,27 %, celkové zhodnocení včetně dividend dosáhlo 18,74 %. Maximum je z 24. prosince na úrovni 6 932,05 b. Evropský index STOXX Europe 600 přidal 16,66 %, s dividendami pak +20,64 %. Historického maxima 592,21 b. dosáhl 30. ledna.

Po letošních 2,4 % očekávají analytici Komerční banky pro příští rok pokles inflace na průměrných 1,5 %, následně však její návrat nad 2% cíl kvůli expanzivní fiskální politice. „Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové – a v důsledku toho – i celkové inflace na 2,3 %, resp. 2,4 %,“ dodává hlavní ekonom KB Jan Vejmělek.

Klienti bank by měli v posledních dnech končícího roku věnovat zvýšenou pozornost ohledně termínů finančních transakcí, aby všechny platby dorazily včas. Pro jejich zaúčtování ještě v roce 2025 je důležité dodržet lhůty pro zadání příkazů k úhradě. Také je nutné počítat s případnou změnou otevírací doby některých poboček bank. Přesné informace a přehled doporučených termínů klienti naleznou na webových stránkách svých bank, přehled najdete také na webu ČBA.

„I přesto, že okamžité platby umožňují provádět převody mezi bankami takřka v reálném čase, nelze se na to spoléhat ve všech případech. Banky mají jednodenní lhůtu, aby peníze převedly do druhé banky. V naprosté většině případů se to ale děje v ten samý den, přesto by klienti měli počítat s možným zpožděním. Lidé by si taky měli zkontrolovat, jestli jejich banka umožňuje okamžité platby,“ doporučuje expert ČBA na platební styk a peněžní oběh Tomáš Hládek.

Výsledky PMI za poslední měsíc letošního roku mírně zklamaly. Souhrnný indikátor důvěry v prosinci oproti listopadu poklesl o 1,7 bodu na hodnotu 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,9 bodu na 98,0 a indikátor důvěry spotřebitelů mírně poklesl o 0,6 bodu na 111,1.

„Přestože prosincový konjunkturální průzkum přinesl pokles ekonomického sentimentu, celková důvěra v ekonomiku se udržela těsně nad svým dlouhodobým průměrem. Po tříměsíčním výraznějším růstu se meziměsíčně mírně snížila důvěra spotřebitelů. Mezi podnikateli ve srovnání s listopadem poklesly všechny dílčí indikátory s výjimkou indikátoru důvěry ve stavebnictví, který vzrostl zejména v důsledku lepšího hodnocení aktuální poptávky po stavebních pracích a i očekávání růstu zaměstnanosti v prvních měsících nového roku,“ uvádí Jiří Obst z ČSÚ.

Mezičtvrtletní posílení tempa růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí o 0,8 % ovlivnila především aktivní bilance zahraničního obchodu. Růst spotřeby domácností zmírnil, ačkoli silný růst reálných výdělků přetrval. Oživení části investiční aktivity se promítlo do rozvoje ve stavebnictví a zlepšily se i výsledky v řadě odvětví služeb, zatímco průmysl stagnoval.

Bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání v souladu s očekáváním úrokové sazby ani tentokrát nezměnila, přičemž rozhodnutí bylo jednomyslné. Základní sazba tak zůstává na úrovni 3,50 %. Jakákoli jiná varianta by byla šokující i vzhledem k posledním komentářům členů bankovní rady, kteří stabilitu sazeb zcela evidentně signalizovali a je základním scénářem i v dlouhodobém horizontu.

Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) má od listopadu nového výkonného ředitele. Tuto pozici zastává Pavel Čejka, který do letošního léta vedl Raiffeisen stavební spořitelnu. Do vedení asociace přináší více než třicetileté zkušenosti z bankovního sektoru v Česku i zahraničí, v seniorních rolích ve skupinách Société Générale/Komerční banky, Raiffeisenbank a ČSOB.

Předsedou AČSS zůstává Libor Vošický, který asociaci vede dlouhodobě a zaměřuje se na podporu dostupného a odpovědného bydlení. Post prvního místopředsedy zastává generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny Martin Vašek. Prezidium letos rozšířily další dvě tváře, a to generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny Monika Truchliková a generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Ondřej Hák.

Počet cizinců s povoleným či registrovaným pobytem v Česku dosáhl podle dat ČSÚ ke konci loňského roku 1,09 milionu a meziročně se zvýšil o více než 28,3 tisíce osob. Podíl cizinců na celkové populaci země tak dosáhl deseti procent, přičemž občané členských států Evropské unie tvořili pětinu cizích státních příslušníků. Na občany států EU připadala v roce 2024 zhruba pětina všech cizinců v Česku. 

Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo. Mezi nejčetněji zastoupené skupiny patří občané Ukrajiny, jejichž počet koncem roku 2024 dosáhl téměř 600 tisíc osob, dále Slovenska (zhruba 121,5 tisíce) a Vietnamu (necelých 70 tisíc). Občané těchto tří zemí tvořili vloni 71,3 % cizinců s povoleným pobytem v Česku. Nejvíce se jejich počty meziročně navýšily u Ukrajinců (přes 15 tisíc osob), u Slováků (2 289) a Vietnamců )1 232). Z hlediska absolutních počtů se mezi nejvíce rostoucí menšiny cizinců kromě již uvedených zařadili také Filipínci (meziročně o 3 392 osob více), Mongolové (+1 408) a občané Číny (+1 114).

Roste také počet cizinců ve školách, přičemž většinou souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ve školním roce 2024/2025 byl počet cizinců ve všech typech škol, s výjimkou konzervatoří, dokonce nejvyšší za posledních 22 let.

Novou posilou vrcholového managmentu Securitas ČR je Petra Kasarda, která nastupuje na pozici ředitelky pro oblast lidských zdrojů. Jde o zkušenou HR profesionálki s více než patnáctiletou praxí z národních i mezinárodních firemních prostředí. Před svým nástupem působila v technologických, konzultačních i bezpečnostních firmách a prošla všemi úrovněmi HR – od operativy po strategii včetně vedení transformačních projektů. Naposledy jako HR ředitelka firmy G4S Czech Republic.

Ve své nové roli se chce Kasarda zaměřit na tři klíčové oblasti. Těmi jsou budování moderní a angažované firemní kultury, rozvoj leadershipu a práce s talenty a na digitalizaci a efektivitu HR procesů.

Kasarda je absolventkou andragogiky na Univerzitě Palackého a ekonomicky zaměřené vysoké školy. Dlouhodobě se věnuje profesnímu rozvoji, je držitelkou několika certifikací a členkou mezinárodní profesní organizace CIPD. Aktivně mentoruje a koučuje, zejména v oblasti leadershipu, kariérního růstu a podpory žen.