Krátce - archív

Celková nálada v české ekonomice se v lednu mírně zlepšila díky optimističtějšímu sentimentu podnikatelů, zatímco spotřebitelé zaznamenali určité oslabení důvěry. Souhrnný indikátor důvěry zůstal beze změny na hodnotě 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,6 bodu na 98,6, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů klesl o 2,8 bodu na 108,2.

„Domácnosti se totiž více začaly obávat o zdraví české ekonomiky v následujícím roce, nicméně pokud jde o jejich vlastní peněženky, tam si věří nejvíce za posledních šest let. Méně se bojí inflace, nicméně do velkých nákupů se ani tak nijak zvlášť nehrnou,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

V podnikatelském sektoru panuje optimismu více v průmyslu, službách a obchodě, méně už ve stavebnictví. Zlepšení sentimentu v průmyslu je částečně způsobeno vyprázdněním skladů na konci loňského roku, zatímco očekávání dalšího růstu výroby zůstávají opatrná. Lednové výsledky tak potvrzují pokračující pozitivní trendy z roku 2025, přičemž nenaznačují ani riziko nákupní horečky či poptávkové inflace, a ladí tak s více než 2% růstem ekonomiky očekávaným pro letošní rok.

Český statistický úřad aktualizoval interaktivní webovou aplikaci Porovnání krajů. Ta prostřednictvím atraktivních dynamických grafů s názornými animacemi nabízí celkem 34 vybraných statistických ukazatelů zobrazujících kvalitu života obyvatel všech 14 krajů Česka. 

K dispozici je také zobrazení vývoje jednotlivých ukazatelů v jednoduchých mapách. Vybrané ukazatele reprezentují čtyři oblasti sledovaných statistických dat, a to demografickou, sociální, ekonomickou a oblast životního prostředí.

Ačkoliv výsledky státního rozpočtu ČR už delší dobu nelze považovat za příznivé, v mezinárodních statistikách si ČR rozhodně nevede úplně zle. Podle aktuálního řebříčku Eurostatu byl její veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí loňského roku desátým nejnižší v Unii, když dosahoval 43,1 %. „Dlužno dodat, že naši pozici hodně vylepšují soustavné přebytky municipalit, které snižují nejenom deficit veřejných rozpočtů, ale fakticky tím přispívají i k příznivějším dluhovým poměrům. Zatímco obce hromadí přebytky, stát si půjčuje,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

I když se v řebříčku v čase propadáme, není naše zadluženost ve srovnání s eurozónou ještě ani poloviční. Poměr dluhů zemí eurozóny k HDP přesahuje 88 % a podobně – i když v menší míře než u nás – byl ovlivněn pozitivním inflačním efektem. Za průměrem EZ ovšem stojí extrémní rozdíly v hospodaření jednotlivých zemí.

ČR je v pozici zemí s umírněným dluhem, který se navíc daří hladce financovat. Přesto signály, které přicházejí už několik měsíců z dluhopisového trhu nejsou až tak pozitivní. „Desetiletý papír nese aktuálně výnos téměř 4,4-4,5 %, což o 90 bodů více než u předlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Jistě, část se dá vysvětlit vyšší hladinou úrokových sazeb, avšak ty nevysvětlí asi vše,“ uzavírá Dufek.

Stále více podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku využívá podle dat ČSÚ moderní informační a komunikační technologie. V některých oblastech, například v elektronickém prodeji, webových stránkách či v používání placených cloudových služeb, dokonce překonávají průměr Evropské unie.

V roce 2025 bylo v Česku 18 % podniků, které využívají alespoň jednu z osmi zjišťovaných technologií AI, přičemž průměr za EU činil 20 %. Tuzemské firmy nejvíce používají technologie generativní AI, a to dokonce častěji než evropské společnosti. Umělou inteligenci ke generování textů nebo kódů používalo loni 13 % podniků, v unii to bylo 9 %.

Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. 

„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.

Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců, v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y.

Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží vyšší poptávku.

Ty časy, kdy patřila česká ekonomika k nejhorším v oblasti inflace v unii, protože se příliš nevěnovala cenám energií, skončily. „Loni česká inflace dosáhla páté nejnižší hodnoty v rámci celé EU a je tedy jasné, že za námi zůstala většina zemí platících eurem. Pro srovnání, euroizované Slovensko mělo inflaci více než dvojnásobnou ve srovnání s ČR,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V prosinci česká harmonizovaná inflace zůstala stejně jako v listopadu na úrovni 1,8 %. Přispěl k tomu především vývoj cen zboží a zlevňování energií, přičemž tento trend může ještě letos v úvodu roku pokračovat. Ceny služeb naproti tomu rostly o poznání rychleji. „Výhled pro letošní rok zůstává velmi příznivý. Je pravděpodobné, že česká inflace bude i nadále patřit mezi nejnižší v unii,“ dodává Dufek.

Český maloobchod se po krátké přestávce vrátil opět k velmi svižnému růstu. Listopadové tržby se meziročně zvýšily meziměsíčně o 0,8 %, meziročně pak 4,6 %, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o nakupování na internetu. Nová data jasně ukazují, že před koncem roku se ve velké míře spotřebitelé přesunuli k internetovým obchodům. Meziroční nárůst jejich tržeb o téměř 16 % znamená další posílení pozice na úkor tradičních kamenných prodejen.

Listopadové číslo bylo velmi silné, nicméně za celý rok 2025 tržby v obchodech reálně nejspíš nevzrostly ani o celá 4 %. Takže o nějakém přehnaném nákupním boomu či horečce se ještě nedá mluvit. „Letošní rok bude z tohoto pohledu obdobný. Spotřebitelům bude nahrávat podstatně menší inflace, která by mohla ještě více nabudit jejich optimismus a třeba je přimět i více nakupovat zboží dlouhodobější povahy, jako je nábytek nebo automobily,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Prosincovou spotřebitelskou inflaci potvrdil ČSÚ na meziměsíčním poklesu o 0,3 % a meziročním růstu o 2,1 %. Nacházela se tak podruhé po listopadu pod prognózou ČNB. V souhrnu za celý rok 2025 se tak dostala na úroveň 2,5 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB.

„Pro rok 2026 lze očekávat, že spotřebitelská inflace výrazně zvolní a zamíří hlouběji pod 2 %. Důležitý bude hned lednový údaj, který do určité míry nastaví laťku pro celý rok. Předpokládám, že se v souhrnu za celý letošní rok bude inflace nacházet v rozmezí 1,5 až 1,8 %. Vyšší cenová dynamika se však i nadále udrží ve službách, což bude bránit tomu, aby bankovní rada ČNB výrazněji snižovala úrokové sazby,“ uvádí hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák s tím, že minimálně k jednomu snížení sazeb o 25 bazických bodů však podle něj letos ze strany ČNB dojde.

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6 213 fyzických osob podnikatelů. Meziročně to bylo o 16 % více. Zároveň přijaly 6 568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 % více než v roce 2024. Počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2021, kdy jich bylo o 149 více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 %, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 % podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (8 %) a Moravskoslezský kraj (9 %). V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů, o rok dříve to bylo 53 bankrotů.

Tuzemský trh práce na konci roku dále zvolnil a podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 % na 4,8 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V tomto měsíci však míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezonním vlivům, protože s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství.

„Za celý rok dosáhl podíl nezaměstnaných 4,4 % oproti 3,8 % v roce 2024, což signalizuje postupné ochlazování trhu práce. Hlavní příčinou jsou strukturální změny v české ekonomice, kde již třetím rokem dochází ke snižování počtu zaměstnanců v průmyslu. Nemalá část lidí sice nachází své uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří relativně dobře, část však kvůli neodpovídajícím požadavkům končí na úřadech práce,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že trh práce ale nečelí žádné krizi, což dokládají i svižně rostoucí mzdy, které loni vzrostly o více než 7 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu podle předběžného odhadu ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle odhadu analytiků setrvala meziročně poblíž listopadových 2,6 %.

Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v prosinci klesla z listopadových 2,1 % na 2,0 % y/y a dostala se tak na cíl ECB. Mírně nižší úrovní ale překvapila jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci meziročně klesla z 2,4 % na 2,3 %.

Chování českých domácností se nijak výrazně nemění. Jejich sentiment sice zůstává velmi pozitivní s tím, jak opadl strach z budoucnosti a inflace, avšak stále ve zvýšené míře si ukládají peníze stranou. Míra úspor, která po začátku covidu prudce vzrostla, zůstává i nadále na vysoké úrovni a ve třetím kvartále dosáhla 18,4 %, zatímco před šesti lety (před začátkem pandemie) dosahovala jen tehdy obvyklých 12 %. „Zvýšené úspory si dle našich průzkumů vytváří jen zhruba polovina domácností. Pro ČNB je tato zvýšená míra úspor v podstatě brzdou pro rozvinutí poptávkové inflace,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle aktuálních dat ČSÚ firmy ani ve třetím kvartále nezačaly více investovat. Meziročně míra investic nefinančních podniků poklesla o 1,1 % na necelých 27 %. „Úvěry sice zlevnily, avšak obavy z dalšího vývoje poptávky drží evidentně podniky v módu obezřetnosti. A to je ještě otázkou, kolik z toho tvoří ‚zelené‘ investice, které znamenají pouze výměnu technologií, a nikoliv budoucí potenciál,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že investiční aktivitu i nadále táhne hlavně veřejný sektor v oblasti dopravní infrastruktury.

Ukazatel průmyslové aktivity za prosinec pozitivně překvapil, když zakončil na úrovni 50,4 bodu. Nad hladinu 50 bodů, která indikuje zvyšování aktivity v sektoru, se index PMI dostal poprvé od května 2022. K růstu přispělo zvýšení objemů produkce, nových zakázek i zaměstnanosti.

Průmyslu se v posledních pěti letech nedaří. „Celková produkce se v reálném vyjádření stále nachází ‚pouze‘ na předpandemické úrovni konce roku 2019. Kromě klesajícího Německa se tuzemský průmysl, zejména ten energeticky náročnější, potýká s relativně vyššími cenami energetických vstupů, roli sehrávají i strukturální změny a nejistoty související se zelenou tranzicí,“ uvádí hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek s tím, že aktuální PMI je příslibem toho, že letošní rok bude v českém průmyslu přece jen příznivější.

Hlavní index pražské burzy PX předvedl letos opravdu silný výkon a stylově zakončil rok na novém historickém maximu. Rok 2025 tak byl pro něj druhým nejlepším v historii a nejlepší od roku 2004 – vzrostl o 52,58 % (2 685,65 b.), včetně dividend činí zhodnocení 61,34 %. „Celkový zobchodovaný objem letos podstatně nabobtnal, přičemž dosáhl téměř 170 miliard korun, což představuje meziroční nárůst zhruba o 57 %. O desítky procent se zvýšilo obchodování na každé emisi. Nejvyšší podíl na celkovém objemu měl ČEZ (34,48 %), Erste Group (23,26 %) a Komerční banka (22,67 %). Trh Prime se také v únoru rozrostl, když IPO uskutečnila firma Doosan Škoda Power,“ uvádí analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Na rekordech končí rok také indexy S&P500 a STOXX Europe 600. Americký širokopásmový index S&P500 přitom letos posílil o 17,27 %, celkové zhodnocení včetně dividend dosáhlo 18,74 %. Maximum je z 24. prosince na úrovni 6 932,05 b. Evropský index STOXX Europe 600 přidal 16,66 %, s dividendami pak +20,64 %. Historického maxima 592,21 b. dosáhl 30. ledna.

Po letošních 2,4 % očekávají analytici Komerční banky pro příští rok pokles inflace na průměrných 1,5 %, následně však její návrat nad 2% cíl kvůli expanzivní fiskální politice. „Expanzivnější fiskální politika bude totiž podle nás postupně působit na vyšší domácí poptávku a po dočasném zvolnění by se tak tlak na růst jádrových cen mohl obnovit. V roce 2027 by tedy mělo dojít k opětovnému zrychlení jádrové – a v důsledku toho – i celkové inflace na 2,3 %, resp. 2,4 %,“ dodává hlavní ekonom KB Jan Vejmělek.

Klienti bank by měli v posledních dnech končícího roku věnovat zvýšenou pozornost ohledně termínů finančních transakcí, aby všechny platby dorazily včas. Pro jejich zaúčtování ještě v roce 2025 je důležité dodržet lhůty pro zadání příkazů k úhradě. Také je nutné počítat s případnou změnou otevírací doby některých poboček bank. Přesné informace a přehled doporučených termínů klienti naleznou na webových stránkách svých bank, přehled najdete také na webu ČBA.

„I přesto, že okamžité platby umožňují provádět převody mezi bankami takřka v reálném čase, nelze se na to spoléhat ve všech případech. Banky mají jednodenní lhůtu, aby peníze převedly do druhé banky. V naprosté většině případů se to ale děje v ten samý den, přesto by klienti měli počítat s možným zpožděním. Lidé by si taky měli zkontrolovat, jestli jejich banka umožňuje okamžité platby,“ doporučuje expert ČBA na platební styk a peněžní oběh Tomáš Hládek.

Výsledky PMI za poslední měsíc letošního roku mírně zklamaly. Souhrnný indikátor důvěry v prosinci oproti listopadu poklesl o 1,7 bodu na hodnotu 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,9 bodu na 98,0 a indikátor důvěry spotřebitelů mírně poklesl o 0,6 bodu na 111,1.

„Přestože prosincový konjunkturální průzkum přinesl pokles ekonomického sentimentu, celková důvěra v ekonomiku se udržela těsně nad svým dlouhodobým průměrem. Po tříměsíčním výraznějším růstu se meziměsíčně mírně snížila důvěra spotřebitelů. Mezi podnikateli ve srovnání s listopadem poklesly všechny dílčí indikátory s výjimkou indikátoru důvěry ve stavebnictví, který vzrostl zejména v důsledku lepšího hodnocení aktuální poptávky po stavebních pracích a i očekávání růstu zaměstnanosti v prvních měsících nového roku,“ uvádí Jiří Obst z ČSÚ.

Mezičtvrtletní posílení tempa růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí o 0,8 % ovlivnila především aktivní bilance zahraničního obchodu. Růst spotřeby domácností zmírnil, ačkoli silný růst reálných výdělků přetrval. Oživení části investiční aktivity se promítlo do rozvoje ve stavebnictví a zlepšily se i výsledky v řadě odvětví služeb, zatímco průmysl stagnoval.

Bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání v souladu s očekáváním úrokové sazby ani tentokrát nezměnila, přičemž rozhodnutí bylo jednomyslné. Základní sazba tak zůstává na úrovni 3,50 %. Jakákoli jiná varianta by byla šokující i vzhledem k posledním komentářům členů bankovní rady, kteří stabilitu sazeb zcela evidentně signalizovali a je základním scénářem i v dlouhodobém horizontu.

Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) má od listopadu nového výkonného ředitele. Tuto pozici zastává Pavel Čejka, který do letošního léta vedl Raiffeisen stavební spořitelnu. Do vedení asociace přináší více než třicetileté zkušenosti z bankovního sektoru v Česku i zahraničí, v seniorních rolích ve skupinách Société Générale/Komerční banky, Raiffeisenbank a ČSOB.

Předsedou AČSS zůstává Libor Vošický, který asociaci vede dlouhodobě a zaměřuje se na podporu dostupného a odpovědného bydlení. Post prvního místopředsedy zastává generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny Martin Vašek. Prezidium letos rozšířily další dvě tváře, a to generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny Monika Truchliková a generální ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Ondřej Hák.

Počet cizinců s povoleným či registrovaným pobytem v Česku dosáhl podle dat ČSÚ ke konci loňského roku 1,09 milionu a meziročně se zvýšil o více než 28,3 tisíce osob. Podíl cizinců na celkové populaci země tak dosáhl deseti procent, přičemž občané členských států Evropské unie tvořili pětinu cizích státních příslušníků. Na občany států EU připadala v roce 2024 zhruba pětina všech cizinců v Česku. 

Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo. Mezi nejčetněji zastoupené skupiny patří občané Ukrajiny, jejichž počet koncem roku 2024 dosáhl téměř 600 tisíc osob, dále Slovenska (zhruba 121,5 tisíce) a Vietnamu (necelých 70 tisíc). Občané těchto tří zemí tvořili vloni 71,3 % cizinců s povoleným pobytem v Česku. Nejvíce se jejich počty meziročně navýšily u Ukrajinců (přes 15 tisíc osob), u Slováků (2 289) a Vietnamců )1 232). Z hlediska absolutních počtů se mezi nejvíce rostoucí menšiny cizinců kromě již uvedených zařadili také Filipínci (meziročně o 3 392 osob více), Mongolové (+1 408) a občané Číny (+1 114).

Roste také počet cizinců ve školách, přičemž většinou souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ve školním roce 2024/2025 byl počet cizinců ve všech typech škol, s výjimkou konzervatoří, dokonce nejvyšší za posledních 22 let.

Novou posilou vrcholového managmentu Securitas ČR je Petra Kasarda, která nastupuje na pozici ředitelky pro oblast lidských zdrojů. Jde o zkušenou HR profesionálki s více než patnáctiletou praxí z národních i mezinárodních firemních prostředí. Před svým nástupem působila v technologických, konzultačních i bezpečnostních firmách a prošla všemi úrovněmi HR – od operativy po strategii včetně vedení transformačních projektů. Naposledy jako HR ředitelka firmy G4S Czech Republic.

Ve své nové roli se chce Kasarda zaměřit na tři klíčové oblasti. Těmi jsou budování moderní a angažované firemní kultury, rozvoj leadershipu a práce s talenty a na digitalizaci a efektivitu HR procesů.

Kasarda je absolventkou andragogiky na Univerzitě Palackého a ekonomicky zaměřené vysoké školy. Dlouhodobě se věnuje profesnímu rozvoji, je držitelkou několika certifikací a členkou mezinárodní profesní organizace CIPD. Aktivně mentoruje a koučuje, zejména v oblasti leadershipu, kariérního růstu a podpory žen.

Valná hromada Sdružení automobilového průmyslu znovu potvrdila stabilitu a kontinuitu vedení nejvýznamnějšího průmyslového odvětví v Česku. Jeho členové opět zvolili Martina Jahna prezidentem AutoSAP. Jednání se též soustředilo na diskusi priorit průmyslové politiky nové vlády, dopady umělé inteligence na průmyslovou praxi, volby dalších orgánů a rozšíření členské základny.

Kromě opětovného zvolení Martina Jahna prezidentem se stal nově zvoleným členem představenstva Petr Michník z Hyundai Motor Manufacturing Czech, post člena představenstva obhájil Jiří Socha z TÜV SÜD Czech. Do dozorčí rady byli znovuzvoleni Ivo Juřička z Ferony a Tomáš Pavlík z firmy QPAG. Řady členů AutoSAP v roce 2025 rozšířily společnosti Adastra, ADMASYS CZ, AutoForm Engineering Czech Republic, BMW Czech Republic, Dassault Systemes Czech Republic, Detail CZ, Kistler Eastern Europe a OKULA Nýrsko.

Tým PwC Legal posiluje o tři experty v oblasti pracovního práva, fúzí a akvizic i regulace finančního sektoru. Do pražské kanceláře nastupuje advokátka se specializací na pracovní a korporátní právo Soňa Krayzlová, která má zkušenosti s interdisciplinární spoluprací s daňovými poradci, účetními a auditory. Přináší též know-how z realizace projektů pro klienty s převahou mezinárodního prvku. V posledních letech se podílela na poradenství pro významné společnosti z autoprůmyslu, maloobchodu, distribuce, hotelnictví a výrobního sektoru, včetně účasti na řadě právních prověrek. Je absolventkou Právnické fakulty UK, členkou České advokátní komory a Českoněmecké obchodní a průmyslové komory.

Dalším novým příchozím je Vladimír Kykal, jenž se specializuje na fúze a akvizice, korporátní právo, financování a komplexní obchodní smlouvy, zejména v energetice, technologiích a infrastruktuře. Má zkušenosti s vedením přeshraničních transakcí napříč Evropou a s poradenstvím významným českým i mezinárodním klientům.

Třetím nováčkem v PwC Legal je Lukáš Tománek, která se zaměřuje na fúze a akvizice, korporátní právo a regulaci investičních společností a fondů. Ve své praxi se věnuje rovněž private equity a venture capital, fintechu, kryptoaktivům a právním aspektům umělé inteligence. Právní služby poskytoval domácím i zahraničním klientům v renomovaných kancelářích v Praze. Je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity a členem České advokátní komory.

V Komerční bance dochází k personální změně ve vedení financí. Jiří Šperl předává k 15. prosinci svoji dosavadní roli finančního ředitele a míří do čela KB Penzijní společnosti, zatímco finanční řízení banky převezme Etienne Loulergue. Ten dosud působil jako CFO MIBS (Mobility, International retail Banking and financial Services) ve skupině Société Générale.

Šperl, který vystudoval VŠCHT v Praze, patří k nejzkušenějším lídrům Komerční banky, kde působil od roku 1992 v odboru Řízení aktiv a pasiv. Následně přešel do Modré pyramidy, kde z pozice člena představenstva vedl úseky Financí, Řízení rizik a Provoz. V roce 2009 se stal finančním ředitelem druhé největší soukromé banky v Egyptě NSGB, která patřila do Skupiny SG. V návaznosti na její prodej byl pověřen řízením due diligence i celé transakce. Poté se stal výkonným ředitelem pro Strategický plán KB, od roku 2015 zastával pozici výkonného ředitele pro Strategii a finance KB.

Loulergue má rozsáhlé zkušenosti s řízením financí v mezinárodním prostředí. V SG vedl transformační projekty, posiloval efektivitu finančních procesů a dříve působil jako Deputy CEO pro Finance & Treasury v BRD Romania. V rámci své kariéry působil také v Komerční bance na pozici Deputy CFO a aktivně se podílel na rozvoji finanční strategie banky. Je absolventem École Nationale Supérieure de Aéronautique et de l’Espace.

Novým CEO tradiční jindřichohradecké likérky Fruko Schulz je Tomáš Panenka, který přichází s bohatými zkušenostmi z oblasti řízení provozu, logistiky a obchodu v nadnárodních firmách. Do tradiční likérky, která neustále rozšiřuje své portfolio výrobků a je klíčovým hráčem na českém trhu, nastupuje s vlastní vizí s ohledem na celkový obchodní plán a strategické směřování organizace. Pod jeho vedením se firma chce zaměřit především na zefektivnění provozních procesů, posílení jak českého trhu, tak i exportních aktivit a podporu inovací v rámci produktového portfolia.

Do Fruko Schulz přichází Tomáš Panenka z předchozí pozice obchodního ředitele Rohlig SUUS Logistics pro ČR i SR, kde se věnoval budování úspěšných obchodních týmů pro obě země. Na starosti měl zároveň marketing a provozní procesy celé nadnárodní skupiny. Zkušenosti s řízením provozu a obchodu získal také na svých předchozích pozicích, například jako Branch and Sales Manager v logistické společnosti GONDRAND nebo jako Business Development Manager pro UTi Worldwide.

Ani říjen nepřinesl žádnou dramatickou změnu v chování českých spotřebitelů, tržby obchodů rostly podobně jako v předchozích měsících umírněným 2,8% tempem. Žádný nákupní boom se tedy nekoná, i když reálně si tuzemské domácnosti polepšily. Část spotřebitelů si totiž dál udržuje vyšší sklon k úsporám, navíc domácnosti spíše utrácejí za služby než za zboží.

„I tentokrát platí, že motorem maloobchodu jsou internetové obchody, ty se totiž na jeho růstu podílejí více než třetinou. Od začátku roku se jejich tržby reálně zvýšily o 9,3 %, zatímco celý maloobchod si připsal jen 3,6 %. Příklon k internetovým nákupům je evidentní a znamená, že tento typ prodeje ještě zdaleka nedosáhl svého potenciálu, i když každý rok přichází s novým rekordním výsledkem,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Pozornost se nyní samozřejmě obrací k vánočním svátkům, které jsou pro obchodníky hlavním obdobím roku, přičemž letošní Vánoce by měly být pro maloobchod rekordní. Podle Dufka oslní nepochybně e-shopy, avšak celkově bude v prosinci maloobchod možná 3 % nad loňským výsledkem a zhruba 1 %o nad koncem roku 2019. „V delším kontextu to tedy nebude žádná nákupní horečka, jak by napovídala plná parkoviště u nákupních center. A za celý letošní rok maloobchodní tržby vzrostou o zhruba 3,7 %, což znamená zpomalení oproti předchozímu roku i méně, než se vypadalo na začátku roku,“ uzavírá Dufek.

Podle prvního odhadu ČSÚ klesla meziročně inflace v listopadu na 2,1 %. Je tak už jen symbolicky nad cílem ČNB, která pro tento měsíc počítala s výsledkem 2,2 %. O překvapivě lepší výsledek se evidentně postaraly nevyzpytatelné potraviny a možná i chvilkové slevy alkoholu, ale to se dozvíme až z finálních dat.

„V každém případě i tentokrát držely inflaci na uzdě energie. Sice už v posledních měsících nezlevňují nijak dramaticky, ale v meziročním srovnání je jejich efekt stále citelný. Příjemné překvapení z inflace ovšem stále zastiňuje poměrně silný růst cen ve službách. I tentokrát služby meziročně podražily o 4,6 %, a to nejspíš, podobně jako v předchozích měsících, v důsledku dalšího růstu nájemného, cen nemovitostí, dovolených či rekreačních služeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že navzdory rychlému růstu cen služeb zájem spotřebitelů o ně neopadá.

Co čekat dál? Je před námi poslední měsíc v roce, kdy se s cenami dějí „psí kusy“. Dají se čekat různé slevové akce, prodlužování tzv. Black Friday a další dočasné taktiky prodejců. „Inflace nicméně nejspíš zůstane u dvojky, nicméně podstatný z pohledu dalšího vývoje inflace nebude prosinec ale až leden. V každém případě by ani poté ČR neměla mít s inflací problém. Už třeba proto, že silná koruna zlevňuje dovážené zboží v obchodech a ještě více pak v zahraničních e-shopech,“ uzavírá Dufek.