-
24. 7. Ekonomická nálada zůstává bojovná
Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu července oproti předchozímu měsíci nepatrně stoupl o 0,1 bodu a dosáhl tak hodnoty 101,1. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 bodu na 100,2, důvěra spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6.
„Červencová data hodnotíme vesměs pozitivně. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů je sice mrzuté, nicméně i po něm zůstávají domácnosti převážně optimistické. S ohledem na nejistotu spojenou s důsledky pokračující války v Iránu tak čeští spotřebitelé prokazují solidní odolnost. Totéž lze říci i o průmyslovém sektoru, jehož dlouho očekávané oživení mohlo válečné narušení dodavatelských řetězců zmařit, nicméně prozatím se tak neděje. Bojovná nálada pak přetrvává i ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že na oslavy by ale bylo ještě brzy, protože sekundární důsledky Hormuzského průlivu do Česka teprve doputují.
Aktuální průzkum navíc ještě nemohl zachytit nedávnou opětovnou eskalaci konfliktu a jeho rozšíření do Rudého moře. Podle momentální nálady spotřebitelů i podnikatelů se ovšem zdá, že naděje na solidní ekonomický rok pro letošek stále žije.
20. 7. Česko jako premiant. Inflace byla v červnu druhá nejnižší v EU
Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé EU. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo jen Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.
Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. „V obou případech jde ale o značně rozkolísané položky, na které nelze spoléhat jako na faktory dlouhodobě tlumící inflaci. Zejména v případě potravin očekáváme ke konci letošního roku a v roce 2027 postupný obrat, až se do cen začnou výrazněji promítat nákladové tlaky z předchozího růstu cen energií, hnojiv a dalších vstupů na světových trzích,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že domácí cenové tlaky ale zůstávají stále silné.
Přesto je podle něj dobrou zprávou další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 %, stejně zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Překvapením je červnový půlprocentní pokles cen zboží, který byl nejvýraznější ze všech unijních států. „V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv,“ uzavírá Rusinko.
12. 7. Meziroční růst cen v červnu oslabil na 1,5 %, potvrdil ČSÚ
Spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 1,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v květnu.
„Inflace v červnu zpomalila svůj meziroční růst na 1,5 %. Na tomto vývoji se významně podílely ceny pohonných hmot. Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 Kč/l a benzín Natural 95 za necelých 40 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ.
Další podrobnosti naleznete na webu ČSÚ: https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cerven-2026.
9. 7. Míra nezaměstnanosti v červnu stagnovala
Aktuální data potvrzují postupnou stabilizaci trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV zůstal v červnu stabilní na 4,8 %, což odpovídá obvyklému sezónnímu vývoji. Ve srovnání s loňským červnem byl však vyšší o 0,6 procentního bodu. Po očištění o sezónní vlivy se držel na 5,0 %.
Ke konci června evidoval Úřad práce ČR zhruba 356 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy asi o 40 tisíc více než před rokem. Počet nově evidovaných osob byl meziměsíčně vyšší o 1 542 a meziročně o 5 300. Současně bylo inzerováno téměř 100 tisíc volných pracovních míst, což bylo o více než pět tisíc více než v květnu.
„Přestože podíl nezaměstnaných podle metodiky MPSV zůstává zvýšený, širší pohled na trh práce neukazuje na plošné ochlazení. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti podle Eurostatu zůstává v Česku velmi nízká – v květnu činila 2,9 % a patřila spolu s Bulharskem k nejnižším v EU. Přetrvávající napětí na trhu práce potvrzuje i rychlý růst mezd,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že v červenci očekává nárůst míry nezaměstnanosti v souladu s typickou sezónností. Následně by však měla opět pozvolna klesat, přičemž za celý letošní rok odhaduje průměrný podíl nezaměstnaných na 4,9 %.
8. 7. Češi se z iránského šoku oklepali a vesele nakupují
Tuzemské maloobchodní tržby vykázaly v průběhu letošního května meziměsíční nárůst o 1,3 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 4,7 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,2 %) i než o měsíc dříve (1,6 %). Zdá se tedy, že se čeští zákazníci z šoku z války v Iránu oklepali velmi rychle.
Zatímco v dubnu své útraty zřetelně omezili, v květnu se již suverénně vrátili zpět na předchozí růstovou trajektorii. Dokonce i prodeje pohonných hmot se dostaly téměř zpátky na předválečné hodnoty, a to navzdory zřetelně vyšším cenám. A protože indikátory důvěry naznačují, že nálada českých spotřebitelů se v červnu dále zlepšovala, lze podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila předpokládat, že obchodníky čekají dobré časy i v nejbližších měsících.
„Již v červnu by podle nás mohlo dojít k překonání dosavadního historického rekordu z května roku 2021 a tuzemský maloobchod by se tak konečně po dlouhých pěti letech vyhrabal z propadu, do kterého jej poslala soustava pandemické, energetické a inflační krize. Za celý letošní rok pak maloobchod patrně vykáže solidní růst tržeb v okolí 4,3 %,“ dodává Hradil.
