Kariéra

Počet uživatelů bankovní identity vzrostl již na pět milionů, což představuje tři čtvrtiny Čechů v produktivním věku. Lidé využívají BankID zejména při komunikaci se státem, v prvním pololetí nejčastěji k přihlašování do datových schránek, dále do klientské zóny Jenda od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a do ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Ze služeb státu patřil k nejvyužívanějším i Digitální přihlašovací systém na střední školy (DiPSy), Portál občana a Portál dopravy.

Z nestátních subjektů vedou zdravotní a komerční pojišťovny, zejména VZP a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. Další v pořadí se umístily banky, provozovatelé sázek a loterií a e-shopy.

Inflace u cíle nebude ECB nutit k úpravě měnové politiky. Růst spotřebitelských cen v eurozóně byl v červenci potvrzen na 2 % y/y. O něco výše setrvává dynamika jádrových cen, která dosáhla 2,3 % y/y.

V celé EU růst spotřebitelských cen zrychlil podle Eurostatu na 2,4 % z červnových 2,3 %, naopak v Česku inflace zpomalila z červnových 2,8 % na 2,5 %. Nejnižší meziroční inflaci zaznamenaly Kypr (0,1 %) a Francie (0,9 %), nejvyšší Rumunsko (6,6 %), Estonsko (5,6 %) a Slovensko (4,6 %).

Při bleskovém odhadu Eurostatu červencové statistiky o spotřebitelských cenách sice překvapily finanční trhy lehce vyššími údaji, patrné je však určité zvolňování dynamiky cen služeb, které v poslední době často zmiňovala ECB jako rizikový faktor. Více než 50% pravděpodobnost snížení úrokových sazeb ECB o 25 bb eurový peněžní trh zaceňuje až pro první kvartál 2026.

Fulfillmentová společnost Skladon oznámila jmenování nového ředitele logistiky (CLO). Od srpna 2025 tuto pozici zastává Martin Punčochář, který do firmy přichází ze společnosti Sportisimo. Ve Skladonu je nově zodpovědný za strategické i provozní řízení celého logistického oddělení, nastavování procesů nebo za přípravu na nadcházející logistickou sezónu. Na zmíněné pozici nahrazuje Maxe Kováře, jenž řídil logistiku Skladonu od roku 2019.

Punčochář má za sebou více než desetiletou zkušenost v oboru. Do logistiky vstoupil hned na začátku své kariéry, kdy podnikal v autodopravě. Další profesní zkušenosti získal v DHL, kde se věnoval řízení skladových procesů a vedení týmů.

Nejvýrazněji jej však profesně formovalo působení ve Sportisimu, kde působil jako manažer logistiky. V této roli vedl ve špičce až 600členný tým a nesl odpovědnost za kompletní provoz a chod distribučního centra. Za své největší úspěchy považuje zejména zvládnutí rekordních objemů objednávek při zachování vysoké úrovně SLA, nastavení procesů vedoucích k růstu efektivity a snížení chybovosti, a také vybudování stabilního a samostatně fungujícího týmu i v těch nejnáročnějších obdobích roku.

Novým výkonným ředitelem divize řízení úvěrových rizik skupiny ČSOB bude od 1. října Tomáš Korbas, přičemž nové pozice se ujme po Boštjanu Jazbecovi, který se přesunul na řídící pozici v KBC Group Risk Management. Na Korbasovu současnou pozici šéfa útvaru mezinárodní acquiring pak od stejného data nastoupí stávající ředitel řízení retailových segmentů Přemysl Hanzelka.

Tomáš Korbas působí ve skupině ČSOB od roku 2009 a šéfem mezinárodního acquiringu je od jara 2022. Předtím byl členem představenstva a ředitelem financí a rizik v ČSOB Leasing nebo ředitelem útvaru úvěry pro korporátní klientelu a banky v ČSOB. Před příchodem do ČSOB pracoval na vedoucích pozicích v ING Bank a Volksbank. Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu VŠE Bratislava.

Přemysl Hanzelka pracuje ve skupině ČSOB od roku 1998 a v čele řízení retailových segmentů je od roku 2022, předtím byl pět let ředitelem Poštovní spořitelny. Vedl také tým, jehož cílem bylo připravit a vyjednat dlouhodobou spolupráci skupiny ČSOB s Českou poštou. Deset let působil v korporátním segmentu ČSOB, kde se zaměřoval především na akvizice mezinárodních firem. Je absolventem právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Červnová data z evropského průmyslu znovu potvrzují, že se tomuto významnému odvětví stále příliš nedaří. Sice těžil z drobné vlny předzásobení před zavedením amerických cel, ale jeho celkové výsledky jsou v podstatě stále slabé. Lépe se daří pouze výrobě rychloobrátkového zboží, která koresponduje s rostoucí spotřebou domácností, avšak u zboží investičního charakteru nebo dopravních prostředků je i nadále situace tristní.

„Meziroční růst výroby o 0,5 % může ještě působit povzbudivě, avšak celková čísla EU jsou silně ovlivněna jednou malou, leč statisticky významnou zemí. A tou je Irsko. Pokud si z celkových evropských čísel právě Irsko vyloučíme, obrázek evropského průmyslu bude vypadat podstatně hůř. Pak totiž neuvidíme půlprocentní růst, ale fakticky celou sérii meziročních poklesů, která trvá už 27 měsíců v řadě,“ uvádí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS s tím, že podobně se vlastně lze dívat i na růst HDP, který v evropském případě letos „vzniká“ převážně v Irsku.

Co z toho plyne? Minimálně to, že situace unijní ekonomiky a jednoho z jejích významných oborů je neutěšená. „Ve skutečnosti je podstatně horší, než napovídají celková data, a to dokonce v čase, kdy probíhalo právě předzásobení. A pokud bychom se podívali na obrázek automotive, uvidíme výsledky ještě tragičtější. Na krásný letní den je to pesimismu až dost,“ uzavírá Dufek.