Kariéra

Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ souhrnný indikátor ekonomické důvěry vykázal v srpnu hodnotu 101,1 bodu. Překonal tak výsledek z předchozího měsíce (99,7) i očekávání trhu (99,9). Důvěra se tak dostala na nejvyšší úroveň od května roku 2022. Zcela protichůdně se přitom vyvíjely jednotlivé podsložky, přičemž důvěra spotřebitelů přinesla zklamání, když klesla z předchozích 104,1 na 99,0 bodu, naopak důvěra podnikatelů překvapila pozitivně, když vzrostla z 98,8 na 101,5 bodu.

„Důvěra podnikatelů vzrostla zejména v průmyslu, ve stavebnictví nebo ve službách, kde se dokonce dostala na své maximum od roku 2008. Pozitivně podnikatelé mohou vnímat rostoucí českou ekonomiku meziročním tempem přes 2 % HDP, což je výrazně nad průměrem EU, ale také ukončení dlouhodobé nejistoty kolem vyhlašování a vzápětí odvolávání dovozních cel na evropské zboží. U domácností naopak vidíme meziměsíční pokles důvěry na úroveň, která je však stále kolem dlouhodobého průměru. Potvrzuje se, že důvěra domácností velmi fluktuuje a je volatilní i vůči dílčím signálům, kterými se může postupně stávat i negativně vedená strašící volební kampaň,“ říká analytik PwC Dominik Kohut s tím, že v mezinárodním srovnání zemí EU se ale důvěra v tuzemskou ekonomiku dlouhodobě pohybuje nad průměrem zkoumaných zemí.

Od příštího roku se minimální mzda zvýší o 1600 korun na 22 400 korun hrubého, potvrdil pro Českou televizi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Částka odpovídá nařízení vlády z loňského podzimu, podle něhož má minimální mzda dosahovat 43,4 % průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí ve své aktuální prognóze stanovilo na 51 497 korun.

„Navýšení minimální mzdy vítáme, protože pomůže zaměstnancům s nižší vyjednávací silou a přispěje k férovějším podmínkám na trhu práce,“ říká Michal Španěl, datový analytik portálu JenPráce.cz. Podle něj zvýšení zlepší životní situaci části domácností a může podpořit spotřebu.

Na druhé straně jde o dodatečný náklad pro zaměstnavatele, zejména menší podniky. „Proto je klíčové, aby stát navýšení doprovodil i podpůrnými opatřeními, například v oblasti daňových úlev nebo kompenzací. Vzhledem k rekordně nízké nezaměstnanosti by ale dopady měly být zvládnutelné a celkový přínos pro ekonomiku převáží,“ dodává Španěl.

Odborník na finanční a kapitálový trh Jan Řehounek se stal výkonným ředitelem crowdfundingové platformy pro investování prostřednictvím firemních dluhopisů Dluhopisomat.cz. Jeho cílem je pokračovat v kultivaci trhu s dluhopisy.

Jan Řehounek po studiích nastoupil do skupiny ČSOB, kde se věnoval elektronickému bankovnictví a později v ČSOB Pojišťovně spoluvytvářel koncept bankopojištění. Následně přestoupil do poradenské společnosti AWD, kde pro nového majitele Swiss Life řídil obchodní tým v rámci východních Čech. Až do nástupu do skupiny CFG, do které spadá Dluhopisomat.cz, v roce 2024 se jako nezávislý konzultant věnoval poradenství pro jednotlivce i společnosti v oblasti finančních a kapitálových trhů nebo také politice.

Počet uživatelů bankovní identity vzrostl již na pět milionů, což představuje tři čtvrtiny Čechů v produktivním věku. Lidé využívají BankID zejména při komunikaci se státem, v prvním pololetí nejčastěji k přihlašování do datových schránek, dále do klientské zóny Jenda od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a do ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Ze služeb státu patřil k nejvyužívanějším i Digitální přihlašovací systém na střední školy (DiPSy), Portál občana a Portál dopravy.

Z nestátních subjektů vedou zdravotní a komerční pojišťovny, zejména VZP a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra. Další v pořadí se umístily banky, provozovatelé sázek a loterií a e-shopy.

Inflace u cíle nebude ECB nutit k úpravě měnové politiky. Růst spotřebitelských cen v eurozóně byl v červenci potvrzen na 2 % y/y. O něco výše setrvává dynamika jádrových cen, která dosáhla 2,3 % y/y.

V celé EU růst spotřebitelských cen zrychlil podle Eurostatu na 2,4 % z červnových 2,3 %, naopak v Česku inflace zpomalila z červnových 2,8 % na 2,5 %. Nejnižší meziroční inflaci zaznamenaly Kypr (0,1 %) a Francie (0,9 %), nejvyšší Rumunsko (6,6 %), Estonsko (5,6 %) a Slovensko (4,6 %).

Při bleskovém odhadu Eurostatu červencové statistiky o spotřebitelských cenách sice překvapily finanční trhy lehce vyššími údaji, patrné je však určité zvolňování dynamiky cen služeb, které v poslední době často zmiňovala ECB jako rizikový faktor. Více než 50% pravděpodobnost snížení úrokových sazeb ECB o 25 bb eurový peněžní trh zaceňuje až pro první kvartál 2026.