data

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k rychlejšímu růstu. Podle předběžného odhadu ČSÚ zrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco na začátku roku ekonomika přidala jen 0,2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 2 %. Potvrzuje se tak, že ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu.

„Spotřebu domácností dále podporuje růst reálných příjmů a stále dobrá nálada mezi spotřebiteli, což v posledních měsících potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Na rozdíl od prvního čtvrtletí se tentokrát dařilo zahraničnímu obchodu, pravděpodobně díky kombinaci stále solidního růstu vývozů a již méně výrazného růstu dovozů. Slabší importy přitom mohou odrážet opatrnější investiční aktivitu, která je typicky dovozně náročná a ve druhém čtvrtletí hospodářský růst brzdila. Právě ve slabší investiční aktivitě firem se tak mohla projevit vyšší nejistota spojená s blízkovýchodním konfliktem, tedy jeden z hlavních kanálů jeho dopadu do české ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Podle jeho názoru poroste letos tuzemská ekonomika zhruba 2% tempem, což by vzhledem k nepříznivému vnějšímu prostředí byl solidní výsledek. Rizika jsou však stále vychýlená spíše negativním směrem. Tím hlavním zůstává znovu eskalující konflikt na Blízkém východě. „Platí přitom, že čím déle konflikt potrvá a čím déle zůstanou ceny energií zvýšené, tím výraznější bude jeho průsak do inflace i hospodářského růstu,“ uzavírá Rusinko.

Německý index podnikatelského sentimentu Ifo vzrostl v červenci z 85,7 b. na 86,6 b. a překonal tržní konsensus ve výši 86,0 b. Jedná se o třetí měsíční nárůst v řadě. Pozitivně překvapila složka očekávání, která povyskočila z 84,3 b. na 86,7 b., což bylo výrazně nad tržním konsensem, který čítal 84,8 b., a zároveň i nad těmi nejoptimističtějšími odhady.

„Tento pozitivní vývoj mohl částečně souviset s optimismem ohledně nedávno navrženého reformního balíčku německé vlády. Slabým místem červencového průzkumu podnikatelské důvěry v Německu bylo naopak hodnocení současné ekonomické situace. To se zhoršilo z 87,0 b. na 86,5 b., zatímco konsensus očekával mírné zlepšení na 87,3 b. V tom se mohla negativně promítnout obnovená volatilita cen ropy související s opětovnou eskalací konfliktu na Blízkém východě,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu července oproti předchozímu měsíci nepatrně stoupl o 0,1 bodu a dosáhl tak hodnoty 101,1. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 bodu na 100,2, důvěra spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6.

„Červencová data hodnotíme vesměs pozitivně. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů je sice mrzuté, nicméně i po něm zůstávají domácnosti převážně optimistické. S ohledem na nejistotu spojenou s důsledky pokračující války v Iránu tak čeští spotřebitelé prokazují solidní odolnost. Totéž lze říci i o průmyslovém sektoru, jehož dlouho očekávané oživení mohlo válečné narušení dodavatelských řetězců zmařit, nicméně prozatím se tak neděje. Bojovná nálada pak přetrvává i ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že na oslavy by ale bylo ještě brzy, protože sekundární důsledky Hormuzského průlivu do Česka teprve doputují.

Aktuální průzkum navíc ještě nemohl zachytit nedávnou opětovnou eskalaci konfliktu a jeho rozšíření do Rudého moře. Podle momentální nálady spotřebitelů i podnikatelů se ovšem zdá, že naděje na solidní ekonomický rok pro letošek stále žije.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé EU. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo jen Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. „V obou případech jde ale o značně rozkolísané položky, na které nelze spoléhat jako na faktory dlouhodobě tlumící inflaci. Zejména v případě potravin očekáváme ke konci letošního roku a v roce 2027 postupný obrat, až se do cen začnou výrazněji promítat nákladové tlaky z předchozího růstu cen energií, hnojiv a dalších vstupů na světových trzích,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že domácí cenové tlaky ale zůstávají stále silné.

Přesto je podle něj dobrou zprávou další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 %, stejně zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Překvapením je červnový půlprocentní pokles cen zboží, který byl nejvýraznější ze všech unijních států. „V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv,“ uzavírá Rusinko.

Spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 1,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v květnu.

„Inflace v červnu zpomalila svůj meziroční růst na 1,5 %. Na tomto vývoji se významně podílely ceny pohonných hmot. Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 Kč/l a benzín Natural 95 za necelých 40 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ.

Další podrobnosti naleznete na webu ČSÚ: https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cerven-2026.