data

Na konci prvního čtvrtletí mělo Česko 10,896 milionu obyvatel, o 19,8 tisíce méně než na počátku roku. Záporná byla jak bilance přirozené měny (−12,6 tisíce), tak zahraničního stěhování (−7,3 tisíce). Počet živě narozených (17,5 tisíce) se dále snížil, meziročně nižší byl i počet zemřelých (30,1 tisíce) a sňatků (3,1 tisíce).

„Zahraniční stěhování skončilo v 1. čtvrtletí zápornou bilancí ve výši −7,3 tisíce osob. Stejně jako v prvním čtvrtletí let 2025 a 2024 bylo i letos záporné saldo odrazem vysokého počtu osob, kterým na konci března skončila platnost udělené dočasné ochrany,“ upřesňuje Michaela Němečková z ČSÚ.

Evropská centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Rozhodnutí bylo jednomyslné a depozitní sazba v důsledku něho vzrostla na 2,25 %. Šlo se o preventivní zvýšení za účelem předcházení inflačních rizik vyplývajících z konfliktu na Blízkém východě. Nová prognóza ECB podle očekávání přinesla zvýšení odhadů inflace v eurozóně.

„Pro letošní rok očekává ECB její růst o 0,4 pb na 3 %, pro rok 2027 o 0,3 pb na 2,3 %, zatímco pro rok 2028 ho naopak nepatrně snížila o 0,1 pb na 2 %. Jádrovou inflaci pak centrální banka očekává na 2,5 % pro roky 2026 i 2027 a následně její zvolnění na 2,2 % v roce 2028. Tato trajektorie tedy nenaznačuje, že by se ECB obávala výrazného zrychlení růstu mezd v příštím roce kvůli zvýšeným inflačním očekáváním. Výhled ekonomiky eurozóny ECB revidovala mírně směrem dolů, když odhaduje růst HDP o 0,8 % v roce 2026 a o 1,2 % v roce 2027,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Finální výsledek inflace 2,1 % se již tradičně kryje s předběžným odhadem ČSÚ, a ukazatel tak zamířil opět blíže k cíli ČNB. Odpovídá i aktuální prognóze centrální banky, přesto stojí za pozornost podrobnosti, které se za celkovým číslem skrývají. Tou první je skutečnost, že inflaci táhnou nahoru služby, a to především nájemné, včetně imputovaného. Z inflace ve výši 2,1 % představuje samotné nájemné více než jednu třetinu (přesně 40 %). Celkově si služby připisují 4,7 % a je tedy zřejmé, že k žádnému ochlazování v dotčených odvětvích nedochází. Zvlášť ne v ubytování, kde se meziročně zdražovalo o 6,5 %.

Od dříve předpokládané trajektorie však inflaci odchýlily pohonné hmoty. Sice se v posledním měsíci jejich cenový vývoj zklidnil, ale meziročně jsou dražší o více než 26 %, takže samy o sobě navyšují inflaci o 0,8 procentního bodu.

Co čekat dál? Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu zatím nijak výrazně nezklidňuje, je třeba počítat s tím, že ceny energií začnou postupně růst s tím, jak bude stále více lidí refixovat. Současně i potraviny přestanou hrát roli tlumiče inflace, takže na podzim jejich ceny zřejmě opět porostou.

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, a to i přes rostoucí obavy o nejbližší růstovou dynamiku ekonomiky eurozóny. „Utažení měnových podmínek zároveň vnímáme spíše jako preventivní, kdy v tuto chvíli k rozhodování chybí klíčová data o mzdovém vývoji. Centrální banka však podle všeho nechce opakovat chybu pomalé reakce z let 2021 až 2022, kdy energetický šok vedl k výrazně vyšší inflaci, než se původně očekávalo. Zároveň se tím ale vystavuje riziku, že bude muset kormidlo měnové politiky otočit na druhou stranu, pokud současná krize výrazněji negativně dopadne na výkon ekonomiky a utlumí mzdový růst,“ předpovídá analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že další zvýšení sazeb očekává až v září, kdy bude mít ECB k dispozici novou prognózu, data o mzdovém vývoji a jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě.

I v dubnu se tuzemskému průmyslu dařilo, ve srovnání s březnem se celková produkce zvýšila o 1,4 %, meziročně pak o 1,5 %. „Téměř polovina růstu průmyslové výroby jde na vrub automotive, které si jen v tomto měsíci připsal 3,7 % a od začátku roku dokonce více než 4 %. Ve světle skomírajícího evropského automobilového průmyslu jde o velmi dobré výsledky. Ne náhodou je pak Škoda druhou nejprodávanější značkou na unijním trhu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Crediats Petr Dufek s tím, že většina dalších průmyslových oborů zůstala v černých číslech.

Dubnový přírůstek je podle něj nejvyšší za poslední tři měsíce a dává naději, že průmysl navzdory všem komplikacím v zahraničí nesměřuje do recese. I nad ále se však bude muset vypořádávat se slabou evropskou poptávkou, stejně jako s vyššími cenami energií, ať už jde o PHM, elektřinu nebo plyn.

Také ve stavebnictví pokračoval v dubnu pozitivní trend, kdy se výroba meziročně zvýšila o 7,7 % a od začátku roku pak o rovných 5 %. Dařilo se především pozemnímu stavitelství, a to i zásluhou bytové výstavby. „Na dubnových číslech stavebnictví překvapují především výsledky bytové výstavby, kde došlo k masivnímu nárůstu počtu nově zahájených bytů. Samotné číslo 5 100 bytů výrazně vybočuje z běžných hodnot, takže je zřejmé, že bylo ovlivněno rozjezdem velkých projektů. Tento souběh v čase se pravděpodobně nebude opakovat, takže v dalších měsících budou výsledky spíše opět průměrné,“ uzavírá Dufek.